Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Téma vaší interpelace, tak jak bylo uvedeno, tedy v té přihlášce, je velmi obecné, nemohl jsem se tedy připravit na to, abych vám nějak komentoval výsledek hospodaření Národní divadla za rok 2021. Ale myslím si, že ten výsledek nebyl úplně špatný, protože dostaly příspěvkové organizace Ministerstva kultury poměrně velké covidové podpory v té době. A pokud si budete přát, tak my vám to číslo samozřejmě dodáme. Nevím ho úplně z hlavy.

Co se týká těch vašich dalších dotazů, tak bych to rozdělil na tři části. První z nich je vlastně stávající podoba Národního divadla jako příspěvkové organizace ve smyslu té organizační struktury. Rozhodnutí o sloučení Státní opery a Národního divadla, resp. spojení těchto dvou organizací nebo při sloučení Státní opery k Národnímu divadlu bylo uděláno před lety na základě nějakých analýz. Myslím si, že v té době ti, kteří to navrhovali, věděli, proč to dělají. Já jsem převzal řízení Ministerstva kultury už s Národním divadlem v této podobě a chci takto veřejně sdělit, že nemám žádný záměr tento stav měnit. Jednalo by se o velmi náročnou operaci, pro níž v tuto chvíli já nevidím žádné důvody, nebo nevidím žádné silné argumenty.

Co se týká umělecké úrovně a situace v jednotlivých souborech Národního divadla, myslím, že už jsme si o tomto tématu tady jednou při interpelacích povídali, já jako ministr i jako kdysi primátor města Plzně jsem ctil a ctím autonomii ředitelů příspěvkových organizací v tom, co do jejich plné působnosti náleží, a to je jak personální politika, tak dramaturgie jednotlivých organizací, v tomto případě divadla.

Ano, Národní divadlo je největší státní kulturní instituce svého druhu, samozřejmě, je to tedy největší české divadlo, je logicky v centru pozornosti divadelní obce i četné obce diváků, která je navštěvuje, naštěstí, musím říct, mám velkou radost, jak vysoká je návštěvnost dlouhodobě, Národního divadla, a to logicky vyvolává různé reakce. Takže čas od času mi na stůl dorazí stížnosti na to, jaká je umělecká úroveň těch jednotlivých představení, objevují se různé ohlasy v médiích. Prostě já k tomu přistupuji tak, že toto je autonomie vedení Národního divadla a pana generálního ředitele Buriana a jeho kolegů. Samozřejmě musím dodat, že vedle představení, která vyvolávají řekněme nějakou větší mediální pozornost v tom smyslu, na který vy jste se ptala, tak je samozřejmě celá řada představení, k nimž mi zase chodí podněty jiného druhu, zda bych neuměl sehnat lístky na Kytici, když to řeknu zjednodušeně, nebo na Audienci u královny. Jsou tam prostě také skvělé kusy.

Takže to bylo to organizační členění, personální otázky, a to je asi všechno. Myslím, že jsem odpověděl nebo reagoval na všechno, co paní poslankyně tady zmiňovala.