Vážený pane předsedající, milé paní poslankyně, vážení páni poslanci.

Předstupuji dnes před vás v zastoupení pana premiéra a vlády České republiky, abych vás požádal o další prodloužení nouzového stavu o třicet dní. Nečiním tak rád, ale činím tak s omluvou a pokorou vůči vám poslancům i vůči všem lidem této země.

Předstupuji před vás ale také s čistým svědomím a svědomím toho, že nic jiného učinit opravdu nemohu. Celý tento rok, a v jeho druhé polovině zvláště, naše země i celá Evropa bojuje s pandemií koronaviru. Jedná se o biologický proces, který se všichni společně, napříč všemi zeměmi, snažíme ovlivnit, a daří se nám to zatím jen částečně. Jsme všichni na jedné lodi a rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou nevelké. Česká republika si v tomto boji nevede špatně, ale vyhrát ho může až s vakcínou, která k nám dorazí naštěstí již v následujících dnech. Mnoho se nám již podařilo. Jako první v okolních zemích jsme zavedli opakované populační testování, díky němuž se podařilo stabilizovat situaci v domovech seniorů. Smrtnost klesla o 20 %, a nejsme již na nejvyšších příčkách v tomto žebříčku.

Jako první jsme zavedli populační testování pro veřejnost, a od jeho počátku, tedy od poloviny prosince, jsme z populace identifikovali již cca 10 tisíc bezpříznakových jedinců, kteří by jinak nakazili své bližní. Ochránili jsme tedy desetitisíce lidí, kteří by se jinak nakazily. Daří se nám držet v křehké stabilitě nemocnice, zejména díky extrémnímu nasazení zdravotníků. Armáda, hasiči i policisté pomáhají zdravotníkům dnem i nocí v této těžké úloze. Máme jedny z nejpřesnějších dat v EU i na světě, pokud se týká informací o epidemii. Paradoxně nás to občas staví do složité situace, protože země, které tato data nemají, vypadají naoko lépe než, kteří přesně reportujeme pravdu. Podařilo se toho tedy opravdu hodně, ale zatím to nestačí.

Na druhou stranu vím, že jsou mezi námi stovky tisíc těch, kterým vzala pandemie práci, a kteří i přes snahu vlády mají významně omezený výdělek. Jsou to miliony těch, kteří nemohou normálně žít, kteří nemohou jít na pivo, kteří nemohou do divadla nebo na sport. Ale i v tom jsme na jedné lodi a podobně je tomu ve všech okolních zemích. Vím to, je mi z toho smutno a plně si to uvědomuji. Na druhou stranu si také plně uvědomuji, že musíme i nadále konat, a že musíme zatím stále dělat opatření, která bolí. Abychom je mohli dělat, potřebujeme k nim nouzový stav, jiná možnost bohužel není. Nacházíme se totiž v těch nejvyšších stupních rizika a potřebujeme opatření, která bez nouzového stavu možná nejsou. Proto vás nyní opakovaně žádám o prodloužení nouzové stavu o třicet dní, a věřím, že k dnešnímu rozhodnutí přistoupíte stejně zodpovědně, jako vždy předtím.

Dovolte mi nyní v detailech jen krátce zmínit údaje, které k tomuto požadavku vládu vedou. Detailní informace jste pak dostali ode mne i od Úřadu vlády v rámci přípravy na toto jednání. Proč je nouzový stav nezbytný pro další zvládání epidemie koronaviru? Bez nouzového stavu nelze v daném legislativním nastavení efektivně a rychle přijímat účinná protiepidemická opatření, zejména opatření, která vedou k omezení mobility obyvatel. Proč je nutné celostátně omezovat mobilitu obyvatel? Rovnice je velmi jednoduchá. Omezení mobility obyvatel plus omezení četnosti kontaktů se rovná zpomalení šíření nákazy. Epidemická situace neustále vykazuje velmi rizikové trendy a nelze vyloučit potřebu velmi rychlého zásahu i během Vánoc. Podpora nemocnic, sociálních zařízení apod.

Vývoj epidemie nabral růstovou dynamiku odpovídající současné době reprodukčnímu číslu 1,2 až 1,3. A je nutno zdůraznit, že počty nově diagnostikovaných případů narůstají. Narůstají sice také v důsledku úspěšně sílícího antigenního testování, což je žádoucí, ale je jednoznačně nutné, uvědomit si, že počty nově nakažených rozhodně neklesají. Zásadní je přitom dopad na nemocniční péči. Rizikový vývoj probíhá s různou intenzitou a s různými fázemi ve všech státech Evropy. A tyto státy přijímají různá opatření ve snaze zabránit právě zahlcení zdravotnického systému. Protože různé státy mají různou legislativu, na první pohled se mohou stát tato opatření různorodá. Ale uvědomme si, že většina těchto států využívá nějaké obdoby nouzového stavu. Například zákonem nastavený centrální lockdown a podobně.

Srovnáme-li opatření platná v okolních zemích, dovolte mi konstatovat, že například země skupiny V4 jsou na tom velmi podobně. Slovensko má nouzový stav. Maďarsko má nouzový stav. Polsko jej nemá, ale má celou řadu dalších omezení. Německo svému nouzovému stavu říká tvrdý lockdown, a je plánován až do 10. ledna. Rakousko má poměrně shodná opatření jako my, byť lockdown skončil 6. 12.

Španělsko má lockdown do května 2020/2021 a nouzový stav. Francie má nouzový stav, kterému říká sanitární nouzový stav do poloviny února. Belgie zavedla plošná opatření s rizikem možného zpřísnění. Nežádám tedy po vás nic, co by nebylo zvyklé a co by neprobíhalo v okolních zemích, protože i tam se šíří virus stejně, jako u nás. Srovnám-li procentuální přírůstek nově diagnostikovaných osob za poslední týden, zjistíme, a je to obsaženo i v materiálu, který máte, že je bezmála třicetiprocentní. Index rizika, který je kalkulovaný v rámci protiepidemického "psa" před několika dny dosáhl hodnoty 76 a indikuje rovněž zhoršující se epidemickou situaci, jakkoli vím, že toto skóre není jediným parametrem pro rozhodování.