Děkuji za slovo.

Já vystoupím pouze s poděkováním, protože zdá se, jak jsem poslouchal projevy, zdá se ze všech frakcí, že by tento zákon mohl být schválen všemi politickými stranami, které se dostaly do Poslanecké sněmovny. A protože jsem tu už třetí volební období, tak si dovolím říct takové zobecnění, proč si myslím, že k tomu například u tohoto zákona došlo a vůbec dojít mohlo.

Myslím, že tu nejsme voleni proto, abychom se tu navzájem milovali. Ale nejsme také sem voleni proto, abychom se navzájem nenáviděli.

Když zakladatel tohoto státu, náš první prezident, řekl demokracie je diskuse, tak když to volně přeložím do našich prostor, tak to znamená: jednat, jednat a ještě jednou jednat! Tento zákon se nezrodil tak, že byla okamžitě shoda na jeho znění. Ale jednalo se, jednalo se a jednalo se. Připomenu jeden výrok z roku 1789, ten řekl jistý Danton. On řekl naopak: do zbraně, do zbraně, do zbraně! Pokud nebudeme jednat, jednat a ještě jednou jednat, tak se nám také může stát, že přivoláme jiného Dantona, který bude volat: do zbraně, do zbraně a ještě jednou do zbraně - a bude vyslyšen.

Takže si dovolím takovou výzvu; jsem už tu potřetí: Jednejme, jednejme, jednejme, možná dosáhneme lepších výsledků než tato Sněmovna doposud dokázala dosáhnout.

Děkuji za pozornost.