Cílem návrhu je především zefektivnění soudního rozhodování. Návrh zákona přináší významné změny v oblasti účasti laického prvku na soudním rozhodování.
„Navrhovaná úprava je reakcí na praktické problémy spojené s účastí laických přísedících v soudním rozhodování. Administrativní zátěž soudů, nedostatečná účast přísedících na projednání a rozhodování, komplikace spojené se sestavováním soudního senátu a často nepřiměřeně dlouhé soudní řízení jsou výzvami, kterým čelí současný systém,“ uvedl k návrhu ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Cíle návrhu zákona:
- Zefektivnění soudního rozhodování, na kterém se podílí přísedící.
- Opuštění podílu laických přísedících na rozhodování soudů v pracovněprávních sporech v občanském soudním řízení a v trestním řízení před okresním soudem a k jejich omezení v některých trestních řízeních před krajským soudem v prvním stupni.
- Přísedící by tedy i nadále byli zachování v části trestních věcí.
- Nejedná se o zrušení institutu jako takového, ale o omezení okruhu případů, při kterých bude zasedat senát složený z laických přísedících.
Kromě změn v zákoně o soudech a soudcích návrh zákona promítá potřebné změny do trestního řádu, občanského soudního řádu, zákona o Ústavním soudu, zákona o soudnictví ve věcech mládeže, zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci.
Ministerstvo spravedlnosti předložením tohoto návrhu naplnilo opatření z tzv. druhého antibyrokratického balíčku, který byl vládou schválen dne 14. června 2023.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV