Lidé v českém pohraničí na Liberecku se dlouhodobě potýkají s problémy vznikajícími v souvislosti s těžbou hnědého uhlí v oblasti dolu a elektrárny Turów. Jedná se zejména o úbytek podzemní vody, znečištění povrchových vod, zhoršené rozptylové podmínky či světelné znečištění z elektrárny, dnes umocněné světlem ze skleníků soukromé společnosti, které využívají odpadní teplo z elektrárny. V dubnu loňského roku byla Česká republika seznámena s dalším plánovaným rozšířením těžby na dolu Turów. Od té doby aktivně komunikuje s polskými zástupci, nicméně ČR stále čeká na dokumentaci EIA, aby se dle mezinárodních úmluv mohla stát přímým účastníkem mezistátního posuzování vlivů záměru na životní prostředí. Rozšíření těžby na dolu Turów představuje podle zpracovaných českých studií vážné ohrožení zdrojů podzemních vod, a ČR proto po polské straně požaduje doplnění podkladů, včetně návrhu technických a kompenzačních opatření, která ztrátě podzemních vod na Liberecku předejdou.

„Polští kolegové přislíbili doplnění podkladů a chybějících informací, které jsou důležité pro vyhodnocení vlivů záměru na vodní poměry na území ČR, včetně doplnění hydrologického a hydrogeologického posudku, vyhodnocení vlivů záměru na podzemní a povrchové vody, vyhodnocení vodních poměrů na území ČR ad. Bylo dohodnuto vytvoření pracovní skupiny, do které budou jmenováni experti obou stran, včetně zástupce investora dolu Turów, a která bude mít za úkol vytvoření oboustranně odsouhlaseného řešení problému vlivu dolu Turów na vodní poměry na území ČR. Česká republika tak bude mít zajištěny veškeré informace o záměru. Zároveň podle polské strany zatím není jisté, zda opravdu dojde k rozšíření těžby, aktuálně probíhají průzkumy a vyhodnocování možného rozšíření dobývacího prostoru. Teprve poté budou navrhovány případné alternativy na možné zmenšení záměru, popř. možné kompenzace dopadů. Zároveň jsme se domluvili, že expertní skupina bude zřízena okamžitě a sejde se co nejdříve, tedy v průběhu několika týdnů, a to na území ČR. Já zajistím i účast ze stran zástupců libereckého regionu,“ komentuje výsledky jednání ministr životního prostředí Richard Brabec.

Veškeré práce na průzkumech ložisek uranu byly zastaveny

Co se týká světelného znečištění ve Frýdlantském výběžku, které způsobuje nepřetržité noční intenzivní světlo ze skleníků na pěstování zeleniny u polského města Bogatynia, ministři se dnes dohodli na společném postupu směrem k polské firmě. „Polské ministerstvo životního prostředí se již spojilo s polskou společností provozující skleníky. Zároveň ministerstvo obdrželo i stížnosti na světelné znečištění od saských kolegů. Věřím, že společně vytvoříme dostatečný tlak, který povede k technickým úpravám skleníků, které světelné znečištění sníží, nebo mu úplně zamezí,“ pokračuje ministr Brabec.

„Polský ministr mě rovněž informoval, že veškeré práce na polských průzkumech ložisek uranu v blízkosti Náchodska byly nyní zastaveny a neplánují se aktuálně žádné další průzkumy ani zahájení těžby. Zároveň na polské straně momentálně žádná firma nemá zájem o těžbu uranu,“ pokračuje ministr Brabec.

Ministr Szyszko zapojení do projektu podporuje

Jedním z témat, které obě strany prodiskutovaly, byl i dlouhodobý problém znečištění ovzduší v česko-polském příhraničí, v ČR zejména v oblasti Moravskoslezského kraje. „Česká republika je připravena se nejenom spolufinancováním zapojit do evropského dotačního programu LIFE, v trojstranném projektu spolu s Polskem a Slovenskem, jehož východiskem budou data pro měření kvality ovzduší vycházející ze společného základu, společné emisní databáze. Výchozí a především společná data a metodika mohou být základem pro získání dotačních prostředků z evropského programu LIFE na realizaci a implementaci programu zlepšování kvality ovzduší v oblasti Moravskoslezského kraje. Polská strana bude své rozhodnutí o finanční spoluúčasti ještě přehodnocovat, ministr Szyszko rozhodně ale zapojení do projektu podporuje,“ komentuje další bod jednání ministr Brabec. „Já jsem zároveň polskému ministrovi nabídl spolupráci při realizaci kotlíkových dotací, na které se nám podařilo získat v Evropské komisi 9 miliard korun a o které je v ČR obrovský zájem. Pokud by se masivní výměna kotlů podařila i v Polsku, kde je ovšem počet kotlů na pevná paliva až 10 milionů oproti českým 350 tisícům těch nejvíce neekologických, a to zejména na hranicích s Moravskoslezským krajem, pak by jistě taková výměna měla i efekt na ovzduší v ČR,“ dodává ministr Brabec.