• Zpráva expertního týmu z prošetření kauzy týraného chlapce z Brna

• Připravované legislativní změny v oblasti systému péče o ohrožené děti

• Národní iniciativa Právo na dětství

Zpráva expertního týmu z prošetření kauzy týraného chlapce z Brna

V případu dlouhodobě týraného chlapce Dominika je závažný zejména fakt, že systém nedokázal zajistit ochranu dítěte. Šlo o rodinu vykazující dlouhodobě řadu rizikových faktorů, oba rodiče navíc byli již v roce 2000 odsouzeni za týrání svěřené osoby. „Rozhodl jsem se proto ustavit velmi úzký expertní tým složený z odborníků na sociální práci, právo, psychologii a pediatrii. Tento tým prostudoval kompletní spisovou dokumentaci a provedl rozhovory s vybranými osobami v Brně," říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Expertní tým se zabýval nejen postupy orgánů sociálně-právní ochrany dětí v případu Dominika D. a jeho rodiny, ale i otázkami fungování systému péče o ohrožené děti v České republice, přenosu informací mezi jednotlivými subjekty, odbornosti sociálních pracovnic a pracovníků a jejich vytíženosti, způsobem metodického vedení a kontrolními mechanismy.

Expertní tým došel k následujícím zjištěním:

• po celou dobu k dispozici řada informací různé kvality a od různých subjektů

• rodina nebyla nikdy vyhodnocena příslušnými orgány jako riziková, přestože se v ní nahromadila celá řada rizikových faktorů

• systémový nedostatek lze pokládat i oddělení systému sociální a zdravotní péče, které brání včasnému předávání zásadních informací o zdravotním stavu, sociální pracovnice mají omezenou možnost ověřit si údaje o zdravotním stavu dítěte

• další ze standardních chyb rozšířených v praxi orgánů sociálně právní ochrany v celé zemi, která se výrazně podepsala i na tomto případu, je přílišné spoléhání na to, že věc se „správně posoudí" v rámci trestního řízení. V daném případě byla trestní věc v roce 2009 odložena především proto, že sám Dominik či jeho sourozenci týrání popřeli

• po nástupu jiné sociální pracovnice došlo k úplnému zastavení přímé práce s rodinou. Od 24. 10. 2008 do 15. 3. 2010 neproběhla žádná návštěva v rodině.

• na vzniku situace se podepsalo jistě i to, že v Brně (ani jinde v republice) neexistuje dostatečná síť terénních terapeutických služeb pro rodiny

„Jde o konkrétní lidský příběh, tragický lidský příběh, který velmi silně poukazuje na nutnost provedení systémových změn. Výstupem činnosti týmu je proto řada doporučení, které neprodleně promítneme do připravovaných legislativních úprav a metodického vedení," říká ministr práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí v nejbližší době předloží do vlády novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která významně upraví činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí.

Expertní tým doporučil:

• Přijmout neprodleně zákonnou úpravu zakotvující vyhodnocení situace dítěte a rodiny, vytvořit potřebné metodiky a proškolit v těchto dovednostech všechny sociální pracovníky

• Stanovit závazné postupy práce pro sociálně-právní ochrany děti, které se zaměří na včasnost řešení

• Vytvořit efektivní systém předávání informací mezi všemi subjekty, které přicházejí do styku s dítětem a orgány sociálně-právní ochrany dětí

• Vytvořit podmínky pro vznik a fungování služeb pro přímou práci v rodinách, zejména služeb zaměřených na trénink a posilování rodičovských kompetencí

• Provést celkovou koncepční změnu systému péče o ohrožené děti, zejména s ohledem na přístupy k dítěti

Česká republika mj. také včera (31. 5. 2011) obhajovala v Ženevě před Výborem OSN pro práva dítěte, jakým způsobem jsou v České republice dodržována práva dětí. Hlavní problémy současného systému jsou známy:

Česká republika má vysoký počet dětí umístěných do institucionální výchovy, přestože jsou dlouhodobě známy negativní důsledky tohoto typu péče na vývoj dítěte (zejména u velmi malých dětí).

V systému panuje značná rezortní roztříštěnost, část služeb pro ohrožené děti a rodiny je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, pobytová zařízení spadají do oblasti školství a zdravotnictví. Jejich zřizovateli jsou ministerstva, kraje, obce, neziskové organizace.

Z hlediska využívání zdrojů je systém jednoznačně nastaven na řešení následků. Celkový objem finančních prostředků v systému je 6,7 mld. Kč, více než polovina je směrována do nejnákladnějšího typu péče - ústavní výchovy. Síť služeb zaměřených na prevenci, práci s rodinami atd. je velmi slabá.

Na všechny tyto podněty Ministerstvo práce a sociálních věcí aktivně reaguje. Připravili jsme rozsáhlou novelu zákona o sociálně právní ochraně dětí, která bude v nejbližší době předložena do vlády, tak aby vstoupila v účinnost v příštím roce.

Novela si klade tyto cíle:

• Nastavení podmínek pro vytvoření sítě služeb pro práci v rodinách

• Stanovení závazných postupů pro činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a dalších účastníků systému

• Rozvoj náhradní rodinné péče, zvýšení podpory pěstounské péče, hmotné zajištění pěstounské péče na přechodnou dobu, změna způsobu příprav pěstounů, vytváření podmínek pro zřízení podpůrných a odlehčovacích služeb pro nové i stávající pěstounské rodiny

• Zavedení standardů kvality práce a nastavení minimálních rámců činnosti pro všechny subjekty v systému

Systém péče o děti je však mezirezortní záležitostí. Z tohoto důvodu se MPSV aktivně zapojuje i do přípravy právních norem, které vznikají v ostatních rezortech. Reforma však musí být systémová. Vzhledem k tomu, že přesahuje do mnoha dalších oblastí, předložíme v nebližších měsících do vlády Národní strategii péče o ohrožené děti.

Národní iniciativa Právo na dětství

Problematika péče o ohrožené dětí představuje závažný společenský problém. Proto je naším zájmem obrátit k němu pozornost celé veřejnosti. Můžeme přijímat různé zákony, nastavovat systémy a kontrolní mechanismy, ale pokud bude tato problematika na okraji zájmu veřejnosti a celý systém se neocitne pod veřejnou kontrolou, budeme se i nadále potýkat s podobnými případy, jako byl prezentován v úvodu této tiskové konference.

Národní iniciativa Právo na dětství je výrazem těchto skutečností:

• Děti mají právo na ochranu před událostmi, které negativně ovlivňují jejich dětství, respektive, na jejichž základě se stávají předčasně dospělými

• Povinnost zajistit toto právo má celá společnost, garantem je stát

• Národní iniciativou Právo na dětství stát deklaruje, že si je této povinnosti vědom a bude jí realizovat, mimo jiné tím, že provede reformu systému péče o ohrožené děti.

Více:
Průzkum: Nenávist roste. Mezi pravicí a levicí, firmami a zaměstnanci

##PROFIL 1374##