Vláda vzala na vědomí výsledky studie proveditelnosti k projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe a zadala připravit splavnění vodního koridoru z Ostravy do polského Koźle. Ten by mohl být podle schváleného harmonogramu hotov do roku 2031. Nyní bude následovat vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí, pokračovat může vyjednávání o přechodových bodech s Polskem a Slovenskem nebo se zabývat aktualizací Politiky územního rozvoje.

„Studie proveditelnosti koridoru DOL navrhuje zaměřit se zejména na Dunajsko-Oderskou větev, z ekonomického hlediska se jeví jako nejvýhodnější. Od splavnění Odry si slibujeme konkurenceschopnou a k životnímu prostředí šetrnou dopravu. Průmysl a logistika v pětimilionové Slezské aglomeraci budou mít snazší přístup na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím,“ říká ministr dopravy Karel Havlíček. Primárně bude investorské úsilí zaměřeno na úsek Ostrava-Svinov – státní hranice CZ/PL s pokračováním do polského Koźle. Byla zohledněna priorita státu v oblasti dopravy a restrukturalizace Moravskoslezského kraje. Vláda schválila také harmonogram, podle kterého by mohla být Odra do Ostravy splavná do roku 2031.

V rámci dalšího postupu projektu Dunaj-Odra-Labe uložila vláda zadat zpracování podkladů pro strategické vyhodnocení vlivů na životní prostředí, a to včetně vyhodnocení vlivu na soustavu Natura 2000 v rozsahu potřebném pro Politiku územního rozvoje ČR a Zásady územního rozvoje krajů. Výsledky tohoto vyhodnocení předloží ministr dopravy vládě ČR k dalšímu rozhodnutí.

Aby mohl být vyhodnocen objektivně celý projekt ze všech hledisek, bude zachováno sledování labské větve vodního koridoru DOL, územní rezerva této větve rušena nebude. Doporučená trasa vyplývající ze studie proveditelnosti by měla mít mnohem menší dopad na územní plánování obcí, kterých se dotýká.

Ministru dopravy vláda uložila zahájit jednání na úrovni EU o zařazení projektu ve variantě Dunaj - Odra do sítě TEN-T při nejbližším nadcházejícím termínu aktualizace sítě TEN-T.

Přeshraniční rozměr projektu

Ve spolupráci s ministrem zahraničí budou pokračovat též mezinárodní jednání se Slovenskem, které je spolu s Polskem členem mezinárodní pracovní skupiny. Zájem o spolupráci na rozvoji středoevropských vodních cest projevilo krom Polska a Slovenska také Maďarsko, ale i balkánské země ležící na Dunaji, Chorvatsko nebo Srbsko.

Záměr vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe je také projednáván v rámci strategické iniciativy Trojmoří, kterou tvoří 12 členských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem.