Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče,

prostřednictvím pana předsedajícího, děkuji vám za váš dotaz. Mně se velmi líbilo, že dopoledne, když zde pan premiér odpovídal na interpelaci pana poslance Grebeníčka, co se týká našeho začlenění do Severoevropské aliance, tak řekl velmi výstižně, že prostě úhly pohledu komunistické strany a úhly pohledu demokratických politických stran a demokratických politiků jsou opačné a neslučitelné.

Vy jste tady, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, předvedl v podstatě to, co komunistická ideologie hlásá celou dobu poválečnou. Nakonec komunisté ukázali, jak dokážou velmi rychle měnit své pozice. Připomenu jenom pakt Ribbentrop-Molotov z 23. srpna 1939, kdy ministr zahraničí Sovětského svazu a ministr zahraničí Velkoněmecké říše podepsali pakt o neútočení a spolupráci, díky kterému došlo k rozdělení Evropy a kdy armády komunistického Sovětského svazu pouhých 14 dní po okupaci Polska nacistickým Německem vtrhly do Polska a napadly tuto krvácející zemi z východu. Připomenu pouze to, že komunistický Sovětský svaz napadl země Lotyšsko, Estonsko a Litvu v roce 1940. Tak měla podle komunistické ideologie vypadat Evropa.

Je tedy velmi kuriózní, že vy mě tady napadáte z toho, že nehájím dostatečně zájmy České republiky. Právě proto, že je hájím a že je hájím proti názorům, které rozdělovaly Evropu železnou oponou, na jejímž kontě jsou tisíce mrtvých, vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, proto jsem navštívil setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Musím vás opravit. Nejedná se o žádnou revanšistickou organizaci. Nevím, do jaké míry jste informován o struktuře tohoto sdružení, ale je to jakási zastřešující organizace nejrůznějších krajanských spolků, které pocházejí právě z Čech, Moravy a Slezska, kde žila celá řada několik milionů občanů německého jazyka po několik dlouhých staletí. Ano, souhlasím s vámi, že velká část sudetoněmeckého obyvatelstva podlehla nacistické ideologii. Ale bylo to v době před druhou světovou válkou, bylo to v době, kdy ještě neměli zkušenosti s nacismem, čímž to absolutně neomlouvám. Ale mohu jenom připomenout, že jenom v noci z 15. na 16. března 1939, kdy nacistická vojska přepadla zbytek, který zbyl z Čech a Moravy, tak dvacet tisíc sudetoněmeckých antifašistů v Praze, jen v Praze, bylo zatčeno a odvlečeno do koncentračních táborů. Mezi Němci, včetně Němců z Čech, Moravy a Slezska, byla nemalá řada těch, kteří se skutečně odvážně postavili proti nacismu. Mohu jmenovat některé především sociálně demokratické politiky - Wenzela Jaksche, Ludvíka Čecha a další.

To znamená, že nelze generalizovat. Nelze uplatňovat princip kolektivní viny. A to je jádro mého přístupu. Prostě mezi politickou a etnickou příslušnost nelze dávat rovnítko. Nacistou se nikdo nenarodil. A tak jako vy jste si tady dovolil trošku zmínit historii své rodiny, já to udělám také. Pocházím z rodiny, která na svém těle nesla nacistická zvěrstva stejně jako šovinistickou nenávist po druhé světové válce a komunistická zvěrstva po takzvaném vítězném únoru 1948. Právě proto, že jsem v podstatě s mateřským mlékem nasával to, co znamenala rasová, třídní i jakákoliv jiná náboženská nenávist, tak se v podstatě od mládí, od doby, kdy jsem byl toho schopen, snažím o skutečné smíření a přátelství.

Vy jste zmínil také moje předsednictví ve sdružení Ackermann-Gemeinde, což je česká sesterská organizace německé křesťansko-demokratické Ackermann-Gemeinde. Ano. Tato organizace vznikla v roce 1947. Je to nejstarší z těch krajanských organizací a okamžitě se zřekla jakýchkoliv myšlenek revanšismu, nepřátelství a zloby. Je to organizace, která se desítky let snaží o upřímné přátelství a smíření. A v rámci sudetoněmeckého krajanského sdružení je takovýchto organizací celá řada. Sociálně demokratická Seligerova obec nebo Nadace Adalberta Stiftera a další kulturní krajanské organizace. To znamená, že pokud je nějaká organizace, kterou bych skutečně dokázal označit za revanšistickou pod střechou Sudetoněmeckého krajanského sdružení, tak je to Witikobund, to je skutečně (upozornění na čas) organizace, která se hlásí k revizi výsledků druhé světové války, ale je v naprosté izolaci.

Děkuji vám za pozornost.