Rada a Evropský parlament se v neděli brzy ráno předběžně dohodly na revizi systému EU obchodování s emisními povolenkami. Díky obrovskému úsilí českého předsednictví se podařilo zpřísnit trh s emisními povolenkami a zajistit více finančních prostředků pro nejzranitelnější domácnosti. Taktéž dojde k vyrovnání konkurenčního prostředí mezi evropskými výrobci a dovozem z třetích zemí. Jde o poslední klíčové návrhy z balíčku legislativy Fit for 55, díky kterému má EU dosáhnout v roce 2050 klimatické neutrality. 

Systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS 1) se dnes vztahuje na emise z elektráren, tepláren, rafinérií, železáren, oceláren, ze zařízení, která vyrábějí cement, sklo nebo papír a také na emise z letecké dopravy. Tyto sektory by měly nově snižovat emise rychleji, konkrétně do roku 2030 dosáhnout snížení o 62 % oproti roku 2005. Dosavadní cíl byl 43 %.

„Od počátku jsme chtěli vyváženou dohodu o změnách systému obchodování s emisními povolenkami a Sociálním klimatickém fondu dotáhnout ještě za našeho předsednictví. To, že se to podařilo, je obrovský úspěch. Umožní nám to splnit klimatické cíle v hlavních hospodářských odvětvích a zároveň zajistit, aby byli při přechodu na novou klimatickou politiku účinně podporovány nejzranitelnější domácnosti a malé podniky,“ říká ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Bylo dohodnuto postupné snižování množství emisních povolenek v průmyslových odvětvích zapojených v systému EU ETS 1. Ochrana průmyslu v podobě bezplatných povolenek se bude soustředit na zodpovědné podniky, které snižují svou energetickou náročnost a mají plán své zelené modernizace. Průmysl má jasnou perspektivu, kam by měl v příští dekádě směřovat, do jakých technologií investovat a do kterých naopak ne.

„Teplárenství má zajištěný nárok na dodatečných 30 % bezplatných povolenek, pokud bude mít plán přechodu na klimatickou neutralitu. Tuto výjimku vyjednala v červnu paní ministryně Hubáčková a nyní jsme ji v dohodě udrželi. Důležité je i to, že spalování odpadu nebude do ETS zahrnuto automaticky, ale až po řádné analýze a ČR bude moct takové zahrnutí odložit až do roku 2030,“ dodává ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Od roku 2024 bude také do systému emisních povolenek nově zahrnuta námořní doprava. Již dříve bylo schváleno také zpřísnění emisí pro letectví a postupné ukončení bezplatného přidělování povolenek v tomto sektoru.

Od roku 2026 bude současně postupně nabíhat zpoplatnění uhlíku v dovážených produktech, které zajistí zcela zásadní vyrovnání konkurenčního prostředí mezi evropskými výrobci a dovozem ze zemí bez klimatických opatření (nástroj CBAM). Všichni tak budou podléhat stejnému zpoplatnění emisí.

EU současně usiluje o to, aby snižování emisí bylo sociálně spravedlivé a dosahování klimatických cílů nezasáhlo nejzranitelnější skupiny obyvatel. Bylo proto dohodnuto zřízení Sociálního klimatického fondu.

„Cena za přechod k čistým energiím je pořád nízká proti tomu, co hrozí, pokud by klimatická opatření nebyla dostatečná. Změna klimatu ohrožuje především nejchudší skupiny obyvatel a na ty se musíme zaměřit. Sociální klimatický fond umožní i přímou podporu nízkopříjmovým domácnostem, uživatelům dopravy a malým podnikům. Jsem velmi rád, že se nám podařilo navýšit celkový objem fondu z 59 na 65 miliard eur,“ říká ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Sociální klimatický fond bude financován z nového doplňujícího systému obchodování s emisemi EU ETS 2, který bude od roku 2027 zahrnovat všechna fosilní paliva, tedy emise ze silniční dopravy, vytápění budov a ostatního průmyslu nezahrnutého pod EU ETS 1. Cílem je snížit emise v těchto sektorech o 43 % do roku 2030 (oproti 2005).

Z celkového rozpočtu Sociálního klimatického fondu půjde více než 50 miliard korun nízkopříjmovým domácnostem a dalších 50 miliard korun ze systému ETS 2 bude příjmem státního rozpočtu, který bude určen na klimatická opatření. Čerpání ze Sociálního klimatického fondu bude možné od roku 2026.