Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych zde krátce vystoupil za paní ministryni Maláčovou k novele zákona o sociálněprávní ochraně dětí.

Po osmi letech Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá novelu, která by měla nastavit a hlavně znovu nastartovat náhradní rodinnou péči v České republice. Byla to nicméně cesta velmi trnitá. Je to více než rok, kdy vláda vyslala novelu do Poslanecké sněmovny. Již proto všichni netrpělivě čekají na to, kdy bude tento zákon schválen. Nebudu tedy zdržovat a dovolte mi pouze stručně okomentovat některé aspekty předkládané novely a pozměňovacích návrhů.

Nejdříve k takzvaným ZDVOP, tedy zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Každý rok musí MPSV vypisovat mimořádnou dotaci, protože státní příspěvek nepokryje ZDVOP jejich náklady. To není systémové řešení. V novele je návrh na zvýšení státního příspěvku na 30 000 korun, ale to se již dnes ukazuje jako nedostatečné. Proto podporujeme poslanecký návrh poslankyně Gajdůškové, která navrhuje navýšení příspěvků ze současných 22 800 korun na 36 000 korun na obsazené lůžko.

Dále bych se chtěl vyjádřit k pěstounské péči. Od roku 2016 jsme svědky toho, že dochází ke stagnaci počtu žadatelů o pěstounskou péči. Stát se pěstounem je opravdu zásadní rozhodnutí, a měli bychom proto pěstounům zajistit co nejdůstojnější podmínky. V novele se ovšem navyšují odměny jen těm dlouhodobým pěstounům, kteří pečují o sourozence nebo děti s postižením. Přechodným pěstounům by se pak měla odměna zvýšit z 20 000 na 22 000 korun. To nestačí. Z tohoto důvodu bych vás rád požádal o podporu poslaneckého návrhu poslance Juchelky, který navazuje odměnu pro přechodné i dlouhodobé pěstouny na minimální mzdu. Rovněž systémově tento poslanecký návrh odděluje příbuzenskou a profesionální pěstounskou péči. Moji podporu má další i pozměňovací návrh, a to poslankyně Gajdůškové, která navrhuje navýšení státního příspěvku na výkon pěstounské péče pro doprovázející organizace ze 48 000 na 60 000 ročně.

Nyní k omezení kojeneckých ústavů, tedy dětské domovy pro děti do tří let. Velká diskuze tady ve Sněmovně se vedla kolem zákazu umisťování těch nejmenších dětí do ústavů. Chci k tomu říci, že děti, které prošly v nejmladším věku ústavem, mají v dospělosti výrazně menší šance na šťastný a úspěšný život. Na tom já věřím, že se všichni shodneme.