U obou staveb potvrdily studie proveditelnosti výhodnost jejich realizací formou PPP. Resort dopravy také začne prověřovat možnosti využití PPP u dostavby dálnic D55, středočeské D3, severních částí Pražského okruhu a některých chystaných úseků vysokorychlostní železnice v rámci baltsko-jadranského koridoru.

„Pokud chce Česká republika držet krok s okolními zeměmi, musíme dobudovat páteřní dálniční síť a začít stavět vysokorychlostní tratě. Bez nich budeme čelit obrovské konkurenční nevýhodě. Dlouho odkládané investice na dostavbu a modernizaci železniční i dálniční infrastruktury nicméně nyní přesahují možnosti financování pouze z prostředků státního rozpočtu. Proto prověřujeme alternativní možnosti financování, a to i formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru v rámci tzv. PPP projektů,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

„Máme dobrou zkušenost s právě probíhající dostavbou dálnice D4, která je prvním velkým PPP projektem u nás. Chceme prověřit, kde dále bychom tuto formu financování mohli využít. PPP projekty nejsou všespásné, ale zkušenosti i z jiných zemí ukazují, že jako doplňkový nástroj k zajištění výstavby dopravní infrastruktury fungují,“ dodává Kupka.

V případě dvou pilotních železničních projektů, části IV. železničního koridoru mezi Nemanicemi a Ševětínem a železničního úseku Praha-Veleslavín přes zastávku Praha-Ruzyně na nádraží Letiště Václava Havla, byly dokončeny studie proveditelnosti a v obou případech bylo ověřeno, že projekty jsou vhodné k realizaci metodou PPP. Po schválení vládou bude příprava nyní pokračovat výběrem transakčního poradce a následně budou zahájeny práce na zadávacích dokumentacích pro výběr koncesionářů. Samotný výběr koncesionářů bude probíhat v letech 2024 a 2025 s cílem zahájit výstavbu obou železničních staveb v průběhu roku 2026.

Středočeská D3 a vysokorychlostní tratě – další kandidáti na PPP projekt