„Stavíme rekordních 254 kilometrů nových dálnic a silnic I. třídy, z čehož jen v příštím roce otevřeme k užívání 118 kilometrů dálnic a 28 kilometrů obchvatů měst. Vyšší náklady na údržbu, ale také pokračující dostavba páteřní dálniční sítě se projeví i v navýšení cen dálniční známky a sazeb mýtného. Zároveň musíme efektivnější dohlížet a pokutovat přetížené kamiony, které dopravní infrastrukturu ničí,“ říká ke změnám ministr dopravy Martin Kupka.

Obce budou mít vyšší příjem z vysokorychlostního vážení

Od března 2024 dojde ke spravedlivějšímu rozdělení příjmů z pokut uložených za přetížená vozidla. Obcím se zvýší podíl z vybraných sankcí na dvojnásobek ze současných 15 na 30 %. Administrovat přestupky za přetížené kamiony tak bude pro obce výhodnější. Stejný podíl pak má mít kraj, který je odvolacím orgánem proti rozhodnutí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (dnes má 45 %). Největší podíl, a to 40 %, zůstane příjmem vlastníka pozemní komunikace, ať už je jím kraj nebo stát.

Vysokorychlostní vážení má za cíl pokutovat přetížené kamiony, které způsobují rychlejší opotřebování vozovky. Na konci roku 2024 by mělo být na dálnicích a silnicích I. tříd v provozu celkem 13 vah. Celý systém Ministerstvo dopravy ladí s příslušnými obcemi s rozšířenou působností k bezchybnému fungování.

Čtvrtá složka mýta pro kamiony

V mýtném pro nákladní vozy bude sazba mýta nově povinně zohledňovat emisní třídu CO2 vozidla v souladu s pravidly směrnice Euroviněta. Ekologičtější vozidla budou mít nižší, resp. v případě bezemisních vozidel na elektřinu nebo vodík nulovou, sazbu za tzv. čtvrtou složku mýta, která představuje náhradu nákladů vyvolaných produkcí CO2 při provozu těchto vozidel.

Cena mýtného se tím změní o deset až 15 procent. Roční příjem státu z mýtného je kolem 14 miliard korun. Zvýšení mýtného by mohlo přinést až dvě miliardy korun navíc do státního rozpočtu.

Úprava cen dálničních známek