Tak říkáte, jak nás bedlivě posloucháte, ale neposloucháte. Ta odpověď zazněla opakovaně. A nechci se dohadovat o procedurách. Prostě v okamžiku, kdy poskládáme ten vějíř, budeme znát jednotlivé parametry, máme další možné nástroje, které prostě využijeme, protože nic jiného nezbývá, pokud nechceme zůstat dlužní infrastruktuře a mimochodem dlouhodobým plánům, nejenom plánům naší vlády. Akorát to prostě musíme udělat cestou, kterou teď předkládáme, najít víc nástrojů, než které Česká republika doposud využívala.

Kdybychom to neudělali, tak to znamená vážný problém pro celou Českou republiku. Tedy znovu přímá odpověď na jasnou otázku. Kde bychom ty peníze vzali, kdyby se ukázalo, že to není výhodné? No tak nepochybně v tu chvíli vedle toho budou ležet ty ostatní možnosti využití finančních prostředků. A pokud tak rozhodneme, tak na základě toho, že jinde ty finanční prostředky budeme moci čerpat výhodněji. To znamená, budeme mít tu alternativu, kterou přiložíme vedle nabídky EIB, to je ta odpověď. A jestli to budou dluhopisy Státního fondu dopravní infrastruktury nebo běžné státní dluhopisy nebo případný specifický komerční návrh, nabídka konsorcia bank, to všechno přichází do úvahy.

A je poctivé se s tím tak vypořádat, protože stejnou cestou jdou velké podobné fondy, jako jsou fondy ve Švýcarsku, jak to řeší Polsko a další evropské státy, které intenzivně staví a splácejí svoje historické dluhy. A říkáte, že vlastně jste si u všeho udělal jako ano, že s tím souhlasíte, pak se to ale neslučuje s kritikou, která tady opravdu zaznívá, že se vám nelíbí, jakým způsobem se snažíme ten problém řešit. A my vysvětlujeme, jaká je ta logika, jen to nechcete přijmout, ale věřte mi, že pokud bychom tou cestou nešli, tak byste dneska tady patrně stáli a kritizovali byste nás, že zastavujeme výstavbu dopravní infrastruktury. To dělat nebudeme. Naopak chceme v tomto směru nabídnout České republice zdravé a poctivé východisko.