Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové,

já se budu snažit volit nekonfrontační tón, i když se mně chce říct, že v některých ohledech promeškal pan kolega příležitost mlčet. Když se podíváme na ony slevy, tak rozhodnutí předchozí vlády - slevy 75 %. Kolik nachystala ta předchozí vláda v původním návrhu rozpočtu s tím dramatickým schodkem na slevy peněz? Dvě a půl miliardy korun. To je realita. Bylo jasné a byl to konec konců závazek, se kterým jsme dopředu seznámili všechny voliče, že slevy musíme změnit, že ta podoba, kterou schválila předchozí vláda, je neúměrná, je nadbytečně velkorysá i ve smyslu porovnání s jinými státy okolními, které jsou dostatečně sociálně citlivé a snaží se veřejnou dopravu podporovat.

Zároveň jsme hledali řešení, abychom naplnili i jeden z našich důležitých prioritních příslibů, totiž podporovat veřejnou dopravu. A ten návrh, se kterým jsme přišli a se kterým počítá rozpočet, je snížení na 50 %, což odpovídá mimochodem mnoha podobným modelům slev v městech v České republice, odpovídá to zvyklostem mnoha evropských států a je to v každém případě mnohem uměřenější a zároveň s patřičným aspektem podpory veřejné dopravy a opatření, které prostě si zachovává svůj důležitý sociální rozměr. To tam všechno je. Ale postrádá to tu rozhazovačnou politiku předchozí vlády. A řekli jsme ano, pro nás je důležité jít cestou rozumných úspor a zároveň zachovat patřičné investice. A to se opravdu v tom programu naplňuje. Ptáte-li se, jak je to tedy přesně s onou úsporou v oblasti slev, tak aby bylo jasné, v době, kdy předchozí vláda formovala návrh rozpočtu, tak už v té době stát v loňském roce i s tou zátěží epidemie vydal na slevy přes 3,2 miliardy korun. Celkový výdaj za loňský rok byl 3,8 miliardy korun. Dá se tedy očekávat, že pokud se epidemiologická situace změní v letošním roce, tak to bude při tom zachování 75 % nejméně 4 miliardy, ale spíš mnohem více, protože je možné očekávat, a tak by měl vypadat hospodárně uvažující ministr financí při přípravě rozpočtu, že se vrátíme na to číslo z roku 2019, kdy se jezdilo hodně a tehdy stát zaplatil 5,8 miliardy korun.

Tedy my s tou změnou, se kterou přicházíme, reálně předpokládáme při častějším užívání veřejné dopravy, menších restriktivních opatření z důvodu epidemie, že bychom se po té změně slevy dostali na 4 mld. korun. Proto koncipujeme tu úsporu přirozeně zhruba v tom rozsahu 1,8 mld. korun. Tam, kam jsme schopni dohlédnout. A pokládám to opravdu s veškerou vážností i s odezvou dopravců, ale i skupin, které hájí zájmy lidí třeba v sociálně obtížné situaci, že tohle je krok přijatelný a že to je krok, který s sebou nese i nezbytný aspekt sociální a aspekt podpory veřejné dopravy.

Co jsme udělali navíc a pokládáme to za velmi správné i po podnětu Olgy Richterové, dosáhnout toho, abychom zaměřili pozornost adresně k těm, kteří to nejvíce potřebují. A z toho předchozího systému slev vypadla skupina invalidů ve třetím stupni invalidity. Proto dáváme dohromady koncept, který by, pevně doufáme už v polovině roku, mohl otevřít padesátiprocentní slevu i této skupině a vnímáme ten posun adresnosti jako další důležitou přednost změny, se kterou přicházíme v oblasti slev v dopravě.