Předkládaný návrh zákona má tři části nebo tři cíle. Dvěma z nich nebudu příliš unavovat. Jsou to harmonizační opatření, kdy se jednak zavádí evropské technické osvědčení, čímž se zjednodušuje vyřizování dědictví, pokud je přeshraničního rázu, a jednak harmonizace související s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 606/2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření, kde se zase zjednodušuje pohyb osob, které jsou pod nějakým ochranným opatřením. V podrobnostech zde odkazuji na materiál samotný.

A více se budu věnovat pouze tomu třetímu, resp. prvnímu, a tím je podpora podnikatelské iniciativy spočívající v tom, že velmi podstatnou měrou zlevňujeme zakládání společností s ručením omezeným, pokud jsou to společnosti takového toho základního typu, tedy nijak se neodchylující od zákonných norem.

Zatímco dnes zakladatelé takové společnosti musí uhradit nemalé částky na notářský zápis a zápis do obchodního rejstříku, nově se jim umožňuje, aby šly zjednodušenou cestou, kdy notář sepíše zakladatelský notářský zápis a rovnou je také zapíše do obchodního rejstříku, a to celé za pouhých 2700 Kč. Tato částka není úplně náhodná. Vyplývá z toho, že to je iniciativa původně Evropské unie, ke které jsme se rádi přidali, která se snaží podporovat ekonomickou iniciativu, aby hlásila, že by založení podniku nemělo státi více než 100 eur, proto tedy 2700 Kč.

Plníme si tím závazek, který jsme Evropské unii dali, protože jsme jí slíbili, že tuto iniciativu vyslyšíme, dokonce nějakým způsobem podmiňuje naše čerpání peněz z Evropské unie. I z tohoto důvodu je to důležité, ale to zde zdůrazňovat nechci, protože si myslím, že to je věc, která je skutečně dobrá pro naše podnikatelské prostředí, takže bychom ji měli přijímat s ohledem na podnikatelské prostředí a ne s ohledem na to, že jsme to někomu slíbili.

Dovolím si rovnou se zmínit o pozměňovacím návrhu paní senátorky Wagnerové, který se zde v Senátu objevil, takže ji trochu předběhnu. Navrhuje, aby byl zákon vrácen Poslanecké sněmovně s úpravou, která rozšiřuje tento osvobozující režim i na notářské zápisy týkající se spolků. A reaguje v tom skutečně na to, že my sami jsme v nějaké verzi tohoto návrhu spolky měli, a potom, přiznávám, čistě legislativními chybami nám z toho spolky zase vypadly.

Přesto se odvážím vás požádat, abyste namísto toho podpořili zákon tak, jak je a do sněmovny jej nevraceli. A pokusím se vysvětlit, proč.

Jde o to, že v úplně iniciální verzi spolky nebyly. A nebyly tam z jednoduchého důvodu. Pro spolky není rozumné využívat zápisy u notáře, protože na to, aby notář mohl zapsat do obchodního rejstříku – normálně to dělá soud – musí k tomu mít tzv. podkladový notářský zápis.

Čili skutečnosti, které zapisuje, musí být obsaženy v notářském zápise. A ten notářský zápis něco stojí. To tedy pro vaši představu, pokud vím, neberte mě za slovo, asi 4 tisíce korun. V případě těch obchodních společností tam ze zákona, ony si ty notářské zápisy ze zákona musí pořizovat. Takže my jsme to tedy snížili na to, že je zadarmo tedy, že celý ten zápis pak vyjde na těch 2 700 korun. Ale ten zápis tam je. Pokud oproti tomu přijde spolek k notáři, tak ten musí za práci toho notáře zaplatit. On by tam přišel dobrovolně, jeho k tomu nic nenutí. Jemu stačí sepsat si věci písemně bez notářského zápisu. Ale chce-li jít tou cestou, aby mu to zapsal notář, potřebuje notářský zápis a za ten zaplatí asi 4 tisíce korun. Oproti tomu, když on půjde na soud s tím svým papírem, který si vytiskli doma na tiskárničce a podepsali v kuchyni, tak to má zadarmo. Tam je osvobozen od soudního poplatku.

Z tohoto důvodu my jsme na ně původně nepamatovali, potom nějací zástupci spolku přišli, říkali: My bychom to chtěli také. My jsme si říkali – když to chtějí, proč bychom jim to tam nedali. Ale od počátku jsme měli pocit, že to je cesta, kterou stejně nebudou využívat.

Mám-li dát na ty misky vah to zdržení, které přece jenom nastane, pokud ten návrh půjde zpět do Poslanecké sněmovny, u něčeho, na co bohužel i ta EU, zde už musím se jí dovolávat, čeká. My jsme jí to skutečně slibovali. Ta cesta vzhledem k odporu notářstva samozřejmě, k tomu, že jim takto snižujeme výdělky, tak cesta toho zákona do světa byla velice komplikovaná. To další zdržení, další odklad by nám mohlo způsobit poměrně velké nepříjemnosti. Proti tomu stojí jenom to, že ty spolky dostanou cestu, kterou stejně podle mého názoru nebudou využívat, protože ekonomicky je nevýhodná, nerozumná.

Takže my jsme připraveni při první příležitosti, kdy se znovu ten zákon bude otevírat, a to bude brzy, to tam doplnit. Ale byli bychom raději, kdybychom na to teď nečekali, kdybychom teď pomohli těm drobným podnikatelům, aby si mohli už nyní levně zakládat společnosti. Jak říkám, pro spolky to není zhoršení stavu, ony mohou k tomu soudu, soud jim to zadarmo zapíše. Není to zlepšení stavu, pro některé jsme zamýšleli, ale myslím, že ony to bez toho ještě chvíli docela dobře přežijí.