Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, s tou informací o vetu padá ta první část. Já jenom vysvětlím, proč to šlo devadesátkou a zároveň řeknu, že tedy v případě, že to jde způsobem ne podle § 90, tak bych následně byl velmi rád, kdyby si někdo osvojil návrh na zkrácení lhůty, protože to, o co tu jde, je, abychom co nejrychleji rozhodli o této záležitosti nebo vy abyste rozhodli svými hlasy a abychom definitivně dali jistotu dětem nebo studentům, jestli budou nebo nebudou maturovat povinně z matematiky od roku 2021 na gymnáziích a lyceích, od roku 2022 všichni ostatní.

Já vám vysvětlím v tuto chvíli důvody, které mě vedly k předložení tohoto návrhu, který gesčně předkládá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a ještě než uvedu ty důvody, tak sdělím, že tento návrh neruší výuku matematiky, protože společným zájmem nás všech - a věřím, že i průmyslu, ale i všech účastníků vzdělávacího procesu - je skutečně to, aby matematiku ovládali. Jsem ale přesvědčen, že mám argumenty pro to, proč zavedení povinné maturity z matematiky není tím nástrojem, který naučí české děti matematice.

A to, že by se jí bály, to je sice hezký argument, který často slýchávám v diskusích, ale nejde po jádru problému. Tedy k těm důvodům, které mě vedly k předložení tohoto návrhu.

Zaprvé. Studie České školní inspekce jednoznačně ukazuje, a my na to budeme reagovat změnou rámcových vzdělávacích programů, že to, co je napsáno v rámcových vzdělávacích programech, nebývá odučeno na úrovni všech studentů. Prostě nestíhá se to. Stíhá se to možná odvykládat, nestíhá se to procvičit. Chceme-li, aby tu znalost studenti měli, aby uměli používat matematiku, tak nestačí pouze hrát si na to, že je to uvedeno v rámcovém vzdělávacím programu, ale musí být vytvořen dostatečný prostor na to, aby to, co je aplikovaná užitečná matematika, používání matematiky v praxi, také mohlo být náležitě probráno na těch školách, a aby na těch školách to také mohlo býti opakováno, byl dostatek času k tomu, ty jádrové věci a kompetence ve škole získat. To je argument číslo jedna.

Argument číslo dva. Udělali jsme mimořádné šetření nedostatku učitelů, respektive toho stavu, který je na základních a středních školách. Nejvíce chybějícími aprobacemi je matematika a fyzika. Takže pokud bychom se tady bavili, že už dávno k tomu mělo dojít, tak prostě ti učitelé nejsou. Ano, ty výsledky jsou závislé na učitelích, ať chceme nebo nechceme. Nejsou závislé na tom, co napíšete do rámcového vzdělávacího programu, ale jsou závislé na tom, jestli na těch školách jsou podmínky pro to, aby to bylo naučeno. Jsem velmi rád, že v tom systému učitele máme, máme spoustu dobrých učitelů matematiky a fyziky, ale jestli k tomu ještě něco dalšího chybí, tak je to samozřejmě ta podpora, o které jsem třeba mluvil, a jasně určené oblasti, které mají býti učeny.

Když pak k tomu dáte ještě informace z posledních třech let o vývoji dobrovolné maturity z matematiky, kde ten vývoj rozhodně není pozitivní, tak mě to přivedlo k tomu, abych si přes léto nechal ukázat to, po čem jsme všichni volali a voláme nadále, aby studenti uměli matematiku používat, aby to byla ta aplikovaná matematika, to znamená matematika v praxi. Ne naučené vzorečky, byť samozřejmě některé penzum znalostí musí být osvojeno memorováním a nadrilováno, ale to podstatné se skrývá v tom, že když jsem si nechal ukázat neúspěšnost u maturitních zkoušek právě z těch aplikovaných úloh, které jsou ty, které chce průmysl; průmysl chce, aby studenti uměli používat matematiku, tak v těchto typech úloh je ta míra selhávání ještě větší. Přiznejme si tedy, že současně nastavený systém není schopen vytvořit takové podmínky, aby studenti v této plošné variantě byli u matematiky úspěšní. Odklon od té povinnosti, která nepřinese radost z matematiky, nepřinese ani větší znalost matematiky, je vcelku logický. Ale všem, kteří v tom meziprostoru vypouštěli informace, že tím končí matematika, nekončí. Ty kroky, které byly tady uvedeny v době, kdy se schvalovala povinná maturita z matematiky, tak nabíhají postupně. Holt takhle funguje školský systém. To znamená, pokud se mluvilo o tom, že má přinést větší kvalitu vzdělávání, možnost dělení hodin matematiky, tak tento systém nabíhá od 1. 9. letošního roku díky změně financování regionálního školství. Plně bude financován tímto způsobem od ledna. Takže těžko mohl zafungovat v předchozích třech nebo čtyřech letech, když nabíhá teď. Ale je to podmínka nutná pro to, aby skutečně mohlo být větší zaměření na matematiku jako takovou.

Druhá věc - metodické kabinety, sdílení příkladů dobré praxe. Protože chceme, aby dobří učitelé matematiky sdíleli tu moderní výuku zaměřenou na aplikovanou matematiku mezi sebou. Ano, metodické kabinety v rámci evropského projektu, který spravuje ministerstvo, se rozbíhají, jsou velmi chváleny, ale ten efekt bude trvat, než se projeví. Toto je další argument, že ty kroky se dějí pro podporu matematiky.

Třetí věc, kterou mohu zmínit, že matematika rozhodně ministerstvo zajímá, a to měrou nemalou, tak je to, že dobíhá pilotní ověřování takzvané matematiky rozšiřující, nebo chcete-li matematiky plus. To znamená vyšší úrovně maturity z matematiky. Ano, uznávám, i ta je dobrovolná, ale byl by to ten level, po kterém jsme tady volali, který ukazuje vysokým školám, obzvláště technického zaměření, že ten student má matematiku na takové úrovni, že tato matematika plus osvědčuje, že by v podstatě na tu školu opravdu mohl bez přijímaček z matematiky a že hlavně je schopen v té škole úspěšně dál pokračovat. Toto jsou argumenty, které mě vedly k předložení tohoto návrhu zákona. Nemyslím si, že když zůstane povinnost, tak kromě neúspěšnosti studentů, že je tímto bičem naučíme se učit, když jsem teď řekl minimálně tři argumenty, které směřují k tomu, že nejsou podmínky pro takto plošnou povinnost.

Zároveň matematiku a maturitu z matematiky nikdo neruší celkově, ale návrh počítá se zachováním volby mezi matematikou a cizím jazykem v případě maturitní zkoušky. Zároveň bych chtěl využít tohoto úvodního slova k apelu na vás. Jsem otevřen diskusi, protože ta matematika je a bude důležitá, ale musíme podle mě společně chtít, aby matematika se projevovala znalostí, nikoliv tím, že se někdo naučí na jednu zkoušku nebo třetina lidí z té zkoušky vypadne a bude tam studijní neúspěch. Takže jsem připraven diskutovat nejenom na tomto fóru, ale celkově i o nápadech z vaší strany, jak zlepšit výuku matematiky. Jsem připraven ji následně aplikovat do praxe.

A možná nejdůležitější poznámka na úvod: Je na místě vzhledem k měnící se vzdělávací soustavě, respektive požadavkům na vzdělání v současné době a v budoucnosti, tak je naprosto na místě, abychom se bavili na tomto politickém fóru také o podobě maturitní zkoušky a jejím významu jako celku. I tuto debatu nad rámec obyčejné debaty nad povinností či nepovinností maturity z matematiky navrhuji, vítám a věřím, že bude vyslyšena, ať to bude mít povahu kulatého stolu či čehokoliv jiného. Je potřeba se skutečně podívat na to, co je obsahem, a jestli skutečně testujeme v rámci celkové maturitní zkoušky to, co skutečně je v tom moderním světě a budoucím světě potřeba. Nad rámec tohoto hlavního tématu samozřejmě ten návrh obsahuje i tu část, která směřuje k tomu, abychom na úrovni státu ponechali pouze didaktické testy a vrátili třeba slohovky nebo v případě jazykových zkoušek i to přezkoušení zpět na školy. Myslím si, že je to krok rozumný, stát by si měl zachovat kontrolní funkci přes didaktické testy, přes nějakou základní laťku. A tu důvěru, tu možnost přizpůsobit zkoušku by měl vrátit, samozřejmě v zákonných mantinelech, vrátit zpátky školám. Děkuji za úvodní slovo.