Vážená paní předsedající, dámy a pánové,

když jsem byl vyzván, abych se vyjádřil k těm věcem týkajícím se legislativní rady vlády a připomínkového řízení a akcentování takových těch tvrzených nedostatků, že to neviděla připomínková místa a neviděly to struktury legislativní rady vlády, že by to jinak dopadlo jinak a pak jste se ptali, proč tam mám tolik těch materiálů, tak vlastně zákon o správě voleb tady v posledních pěti letech figuroval v nejrůznějších obměnách. Ty obměny mám před sebou a je potřeba si říct, že s tím začalo Ministerstvo vnitra za Babišovy vlády a v roce 2019 ministr vnitra Hamáček vlastně připravil zákon o správě voleb, kdy tím ideovým důvodem, proč zákon o správě voleb, bylo to, že máme vlastně šestery volby, pět volebních zákonů a vždycky na začátku těch volebních zákonů jsou takové ty obecné věci, jak se ustanovují volební komise, jak se počítají hlasy, kolik je těch volebních dnů a podobně.

To je potřeba seskupit vlastně to jednoho návrhu. No a ten jeden návrh, ten obecný, to byl ten zákon o správě voleb. A ten zákon o správě voleb přinášel několik novinek. Mimo jiné těmito novinkami bylo hlasování pouze v pátek, pak korespondenční hlasování v zahraničí, o čemž hlasujeme teď, pak tam bylo hlasování v předstihu, to se týkalo České republiky, no a pak tam byla vlastně změna, že se nebudou doručovat volební lístky předem a budou jenom ve volebních místnostech.

Tenhle materiál byl vypuštěn do připomínkového řízení 18. 10. 2019 a vlastně připomínkové řízení trvalo měsíc. 27. 1. 2020 byl ten návrh zákona předložen vládě, a to s rozpory Ministerstva spravedlnosti, Pardubickým krajem, Svazem měst a obcí, Jihočeským krajem, Libereckým krajem, Plzeňským krajem a zmocněnkyní pro lidská práva, kterou v tehdejší době byla paní profesorka Válková. Ty rozpory spočívaly v tom, že Ministerstvo spravedlnosti, tehdejší ministryně Marie Benešová, nesouhlasilo s návrhem, aby se volby konaly vždy jen jeden den, ale předkladatel považuje jednodenní hlasování za jeden ze základních prvků předkládaného materiálu a na navržené úpravě trvá.

Zmocněnkyně vlády pro lidská práva profesorka Válková požadovala, aby v rámci podpory osob znevýhodněných při právu volit bylo umožněno voliči, který se potřebuje ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů seznámit s obsahem hlasovacích lístků přede dnem voleb, požádat o jejich zaslání. Předkladatel tomu taky nevyhověl, protože říkal, že to je kruciální podstata té úpravy. No a ostatní připomínková místa jako některé kraje a Svaz měst a obcí, ta nerozporovala ty korespondenční volby, rozporovala ten institut hlasování v předstihu.

Takže tento materiál byl předložen strukturám legislativní rady vlády a byl zařazen na projednání třech komisí - komise pro správní právo, finanční právo a komise pro hodnocení dopadu RUA. A všechny tyto komise ten návrh doporučily ke schválení a nikdo nenamítal protiústavnost toho celého. Bylo dokonce naplánováno, že by se to mělo projednat i na velké legislativní radě vlády. K tomu ale nedošlo a nedošlo k tomu vlastně ze dvou důvodů.