Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci.

Dovolte mi představit vládní návrh zákona o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích, zkráceně návrh sankčního zákona.

Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že předloží návrh zákona sankcionujícího hrubá porušení lidských práv, tedy obdobu takzvaného magnitského zákona do konce roku 2023. Bezprecedentní situace způsobená ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaná Ruskem však přípravy tohoto zákona výrazně uspíšily a proto ho předkládáme již nyní. Navrhovaný sankční zákon sleduje dva hlavní cíle. V první řadě zakotvuje dosud chybějící zákonná pravidla pro předkládání návrhů České republiky na seznamy sankcionovaných subjektů v rámci sankčních režimů Evropské unie.

V řadě druhé pak zavádí vnitrostátní sankční seznam, jehož prostřednictvím bude možné nově uvalit sankce na subjekty, které se dopustí závažných protiprávních jednání v mezinárodním kontextu, např. v oblasti lidských práv nebo terorismu na národní úrovni. Vytvořením tohoto právního základu pro cílená vnitrostátní restriktivní opatření dojde k posílení schopnosti České republiky prosazovat její zahraniční a bezpečnostní politiku, a to zejména v případech, kdy se restriktivního omezení nepodaří dosáhnout na úrovni Evropské unie, nebo je jeho schvalování zdlouhavé, popřípadě hrozí, že bude zmařen či ohrožen účel zařazení subjektů na evropský sankční seznam.

Přijímání vlastních vnitrostátních omezujících opatření představuje ve vztahu k návrhům na zařazení na sankční seznamy Evropské unie agendu komplementární, neboť lze předpokládat, že uplatňování omezujících opatření Evropskou unií jako celkem, bude mít vůči subjektu podstatně citelnější dopady. Na vnitrostátní sankční seznam je však i přesto třeba nahlížet jako na významný nástroj, jehož prostřednictvím bude Česká republika v rámci své zahraniční a bezpečnostní politiky moci sankcionovat ty, kteří porušují nebo narušují mezinárodní mír, bezpečnost, lidská práva, demokracii, a jiné základní chráněné hodnoty a dosud na sankčním seznamu Evropské unie nejsou. Tento účel je definován hned v prvním ustanovení navrhovaného sankčního zákona a měl by sloužit i jako základní výkladové hledisko při jeho provádění.

Sankcionovanými subjekty mohou být jak fyzické, nebo právnické osoby, tak i orgány nebo entity, které právní osobnost nemají, nebo u nichž je obtížné tuto skutečnost ověřit, např. ozbrojené separatistické skupiny. Česká republika je při vymezení použitelného jednání vázána příslušným předpisem Evropské unie, může tedy sankcionovat jednání v těchto předpisech uvedená a nemůže naopak postihovat jednání jiná. Sankcionovatelným jednáním proto může být nejen aktivní konání, ale i opomenutí nebo jiné skutečnosti, pokud s nimi předpisy Evropské unie spojují možné uplatnění takové sankce.