Paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já budu reagovat jenom velmi krátce. Byl jsem tady obviněn z arogance, z nabubřelosti. Byl jsem dokonce vyzván, abych se omluvil paní předsedkyni Schillerové. Já se omlouvám vám všem, ale paní předsedkyni Schillerové se omlouvat nebudu, protože já se lidem, kteří neříkají pravdu, neomlouvám. A já jsem paní Schillerovou neponižoval. Ona se ponižuje sama tím, jak reaguje na některé věci.

Vy jste, paní Schillerová, řekla, že jste chlap. Tak se i k té kauze s těmi fotografy a s těmi kameramany jako chlap postavte. To je první komentář. Druhý komentář - nebudu tady vést s nikým makroekonomickou diskusi (o) tom, jak se bojuje s inflací, jak se bojuje s dluhem. Chci jen všechny upozornit na to, že deficit je pořád dluh. Vyšší deficit je vyšší dluh a nižší deficit je nižší dluh.

Pro všechny, kteří se domnívají, že je správné žít na dluh, tak vám doporučuji úžasnou knihu o lidstvu od jeho počátku od Yuval Noah Harari, která se jmenuje Sapiens, ve které on píše, že k růstu se otevřela cesta až v novověku po objevu důvěry v budoucnost. Teprve když zboží, které ještě neexistuje, je kryto zvláštním druhem peněz, kterému říkáme úvěr, lze budovat současnost na úkor budoucnosti.

Poslední komentář, který si nemohu odpustit, protože zaujal novináře, jsou moje návštěvy v restauraci Sokolovna v Průhonicích. (Potlesk a smích v sále.) Opravdu nevím, proč to tady bylo zmíněno, ale vzhledem k tomu, že to zaujalo novináře, musím se k tomu vyjádřit. Ano, chodívám tam roky, znám se s panem Babišem také roky. Já tu restauraci mám rád, dobře tam vaří a ještě víc ji má ráda moje dcera, která to tam zná od malička, slavili jsme tam její druhé narozeniny, mají tam úžasný animační tým, velkou tělocvičnu. Je tam venku taková zapuštěná trampolína a prolézačky.

Takže já jsem tam mohl jezdit, malá si tam hrála a já jsem se mohl v klidu najíst, protože celé to dětské hřiště je ohrazené. Takže jsem se mohl vždycky i s paní v klidu najíst a malá si to tam užívala. Doufám, že až se oteplí, tak tam budu moci ještě přijet bez nějakých spekulací, jestli mě tam ještě pustí. Děkuji vám za pozornost. Vždycky jsem tam platil účty, buď kartou nebo hotově a personál nás tam měl rád, protože jsem nechával vždycky velké dýško. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)