Děkuji za slovo. Pro pana poslance Nachera, vaším prostřednictvím. Já tedy jsem si představoval, že nebudeme si hrát politiku (v?) těch druhých, ve druhém a ve třetím čtení ve stávající situaci. Pan poslanec Nacher po nás chce, abychom hlasovali o pozměňovacích návrzích, aby nás pak tím mohl mlátit celý rok po hlavě, pokud dojde na jeho slova. Ale situace je úplně jiná.

Buď podpoříme ty peníze z vládní rozpočtové rezervy pro pomoc uprchlíkům, humanitární pomoc a nákup zbraní, pak na (to?) nezbude, a já tady nechci mluvit o obsahu těch návrhů a posuzovat je věcně, tak k čemu nám pak bude 100 nepřijatých návrhů, když tam ty peníze nejsou? K tomu, aby někdo mohl říkat za měsíc, za dva, za tři, za čtyři - podívejte se, oni pro to hlasovali? Ale korektní je říct, že se budeme rozhodovat buď mezi těmi pozměňovací návrhy, které (nesrozumitelné) vláda a může za ně Vladimir Putin a ne česká vláda a jeho agrese na Ukrajinu, anebo a já klidně přiznám řadu rozumných pozměňovacích návrhů, na které ale v této chvíli není prostor. To za prvé.

A za druhé. A já souhlasím, že tam chybí některé věci. Když jsem (to?) tady říkal, tak vy, kteří jste připravovali minulý rozpočet, (nesrozumitelné) to není pravda, všechny zákonné povinnosti v tom rozpočtu byly. Tak se podívejte, jestli byly v tom rozpočtu, který tady je ve sněmovním tisku 32, a pak nás můžete oprávněně kritizovat, že jsme ty peníze, takzvané mandatorní nebo ve skutečnosti mandatorní, za (nesrozumitelné) škrtli. Jsem si jistý, že nic takového jsme neudělali.