Hezké dopoledne, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych vám jménem vlády ČR představil zákon, kterému se říká v politickém slovníku konsolidační nebo ozdravný balíček. Je to komplex změn celkem 65 zákonů.

A než se dostanu k podrobnostem návrhu, tak mi dovolte obecný úvod. Myslím, že si máme a musíme položit otázku, zda potřebujeme konsolidovat veřejné finance. Odpověď zní „ano“. Druhou otázkou, kterou si máme položit, je, zda jsou veřejné finance v dobré kondici. A poctivá odpověď je, že nejsou. Když se podívám do mezinárodního srovnání, jak rostlo zadlužení členských států EU a porovnáme si výsledky na konci roku 2019 před covidovou pandemií, a v této chvíli máme výsledky v pololetí roku 2023, tak v ČR rostlo zadlužení druhým nejvyšším tempem v Evropě.

Říkám to proto, že nemůžeme vycházet pouze ze statické veličiny, jak velký je dluh vůči HDP. Na tom je ČR relativně dobře. Pohybujeme se mezi 7. a 9. místem v rámci EU. S poměrně bezpečným deficitem hluboko pod 60 % zadlužení vůči HDP. Jen připomínám, že naše dluhová brzda v českém právním řádu má hodnotu 50 % zadlužení vůči HDP. A pokud se společně podíváme do zákona, v okamžiku, kdy bychom dovolili, abychom se dostali na hranici 55 %, tak by nastoupila povinnost předkládat vyrovnaný státní rozpočet. Což by samozřejmě matematicky šlo, ale bylo by na místě buď drastické zvýšení daní nebo drastické zvýšení výdajů státního rozpočtu.

Myslím, že se máme podívat, my ve veřejné debatě v ČR často používáme absolutní dluh za konkrétní rok, zejména absolutní dluh státního rozpočtu, ale parametr, který se používá v mezinárodním srovnání, je dluh sektoru vládních institucí za konkrétní kalendářní rok. Tak jen připomenu, že v roce 2020 to bylo 5,8 % minus, v roce 2021 minus 5,1 % a v roce 2022 nejprve minus 3,6, po revizi toho, jak se zaplatily daně z příjmu právnických osob, které přišly do státního rozpočtu v červnu letošního roku, tak se to zpětně revidovalo na minus 3,2 % vůči HDP. Takže vlastně už v prvním roce vládnutí jsme proti roku 2020 byli schopni toto roční zadlužení snížit o 2,5 %.

Jen připomenu, že do tohoto ukazatele se započítává dluh státu, respektive deficit státního rozpočtu. Výsledek hospodaření všech samospráv. Krajských, obecních a městských. Výsledek všech pojišťoven v systému veřejného zdravotního pojištění. Výsledek všech veřejných vysokých škol. Výsledek všech státních fondů. Z nichž ten největší je Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond životního prostředí.

Když se podíváme na nárůst zadlužení, o kterém jsem mluvil před chvílí, od konce roku 2019, a je to kolem 14 %, hůř je na tom jen Francie. Pak už jsou jen dva státy, respektive tři státy, které mají dvouciferné zhoršení zadlužení, a to je Rumunsko, Slovensko a Malta. Tři nebo čtyři státy od konce roku 2019 své celkové zadlužení dokonce snížily. A ty ostatní jsou u jednociferných hodnot. Tak vidíme, že k největšímu nárůstu došlo v letech 2020 a 2021. A to takřka o 13 %.

Jako argument a vysvětlení se v ČR ve veřejné debatě používá, že byly covidové roky. To je pravda, ale právě proto, že máme mezinárodní srovnání, tak vidíme, že jsme byli vlastně výjimeční tím, o kolik procent vůči HDP dluh narostl.