Hezké odpoledne, vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Nejdříve mi dovolte omluvit mého kolegu, ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, který v těchto minutách a hodinách řídí Radu ministrů pro energetiku, která má zasedání od rána v Bruselu. Věřím, že stejně jako shledáváte, že mám pádný důvod k tomu, abych ho zde zastoupil. 

Návrh zákona, který budeme projednávat, mimochodem vychází z jednání ministrů pro energetiku. Jejich politická dohoda pak byla realizována nařízením Rady EU 2022/1854, o intervenci v mimořádné situaci, s cílem zastropovat nepřiměřeně vysoké tržní příjmy z prodeje elektřiny, upravující zastropování tržních příjmů.

Časový aspekt tohoto nařízení, toto nařízení se dá aplikovat od 1. prosince letošního roku, právě proto vláda požádala obě komory parlamentu, aby projednaly tento návrh zákona v legislativní nouzi, protože bezesporu je zde naplněno to hledisko, že by hrozily mimořádné hospodářské škody.

Když se seznámíte s důvodovou zprávou, jak jste jistě učinili, odhadované příjmy z tohoto opatření podle tohoto návrhu zákona jsou až 80 miliard korun za rok. Pokud bychom zvolili standardní legislativní proces, můžeme odhadovat, že by to trvalo 4 až 5 měsíců, tak by došlo k takovým velkým škodám, resp. k takovému velkému snížení příjmu státního rozpočtu.

Ještě než půjdu konkrétně k tomu návrhu zákona, chtěl bych říct, k čemu máme ty dva návrhy zákona, které dnes budeme společně diskutovat na půdě českého Senátu.

Máme příliš vysoké ceny energií, vláda se rozhodla, že pomůže domácnostem, malým a středním podnikům. V této chvíli je připravena i pomoc velkým podnikům, stejným nástrojem, zastropováním cen. To zastropování cen samozřejmě s sebou nese, pokud nechceme vstupovat, řekl bych, právně velmi sporným způsobem do již uzavřených obchodních vztahů, nese s sebou potřebu kompenzace, kompenzace mezi cenou, která byla nasmlouvaná, a tou zastropovanou cenou. Z toho vznikají nové výdaje státního rozpočtu. Když jsme hledali nástroje, kterými bychom mohli zaplatit tyto nové a mimořádné výdaje státního rozpočtu, tak jsme měli dvě možnosti. Buď zvýšit deficit, to znamená vůbec neřešit příjmovou stránku rozpočtu, o 100, možná 130 miliard prohloubit schodek státního rozpočtu na příští rok, pak nekonečně dlouho platit úroky z těchto dluhů, nebo, druhá možnost, i díky iniciativě ČR a díky tomu, že jsme byli aktivní a využili jsme naší předsednické role, použít na tyto kompenzace, na tyto mimořádné výdaje mimořádné příjmy.

Jenom zopakuji, že to zastropování se bude týkat samozřejmě všech domácností, všech, kteří poskytují veřejné služby, všech samospráv, ať už obecních či krajských, všech jejich příspěvkových organizací, taky všech jejich firem, ať už mají jakýkoli charakter, ať už to jsou obchodní firmy nebo například s.r.o., ať už mají charakter malé, střední nebo velké firmy. Stejně tak pro velké firmy jsme v letošním roce připravili, už notifikovali a MPO ČR spustilo program v rámci dočasného krizového rámce. Tam předpokládáme letos výdaje a pomoc velkým podnikům až ve výši 30 miliard korun. Tato částka již byla schválena v Poslanecké sněmovně v novele státního rozpočtu pro letošní rok. Tento zákon už je platný a účinný, protože vyšel ve sbírce 18. listopadu.

Stejně tak jsme letos, jenom připomínám, že letos jsme použili pro zmírnění dopadů vysokých cen energií ten úsporný tarif. Přestože byl mnohými ironizován a označován jako nevýznamný a zbytečný, myslím, že občané si velmi dobře všimli na svých zálohách, že to byla významná pomoc k tomu, aby zvládli tyto vysoké ceny energií.

Nedá mi to, abych neučinil politické poznámky...

Chtěl jsem říct, že si neodpustím politickou poznámku, protože my řešíme následky vysokých cen energií, vysoké inflace, mnohdy zapomeneme říct důsledky.

Důvody. Hlavním důvodem je Putinova agrese na Ukrajině, to, že používá energetické zdroje k tomu, aby manipuloval s cenami, zejména plynu. Protože poměrně nešťastným způsobem máme provázány ceny elektrické energie s cenou plynu, vidíme dopady nejenom na českou ekonomiku a české domácnosti, ale vidíme dopady na všechny domácnosti v Evropě. Platí jednoduchá zásada. Pokud chceme, aby ty sankce vůči Rusku byly citelné, ony citelné jsou, neexistují žádné sankce, které jsou citelné pro jednu stranu, které by neměly dopad i na ty, kteří ty sankce uvalují. Myslím, že je poctivé to říct, že pokud chceme mít sankce, které pocítí Rusko, ruská veřejnost, tak samozřejmě dopady těchto sankcí pociťují i Evropané a evropské domácnosti.

Naší snahou je od začátku, aby dopady na ruskou ekonomiku byly co největší, současně dopady na evropské ekonomiky co nejmenší. Ale ty dopady vidíme. Je to jeden z důsledků této nevyprovokované agrese.

Věříme tomu, že nejlevnější pro státní rozpočty je evropské řešení. Jedno z nich adaptujeme v tomto návrhu zákona. Ale co se týká například zastropování cen, mnohem lepší pro ČR a český státní rozpočet by bylo zastropování na evropské úrovni. Ale pokud se to nepovede, určitě mohu prohlásit, že jsme připraveni to řešit pro velké firmy i na národní úrovni.

A teď zpět k tomu návrhu zákona.

Pokusil jsem se zdůvodnit, proč jsme použili institut legislativní nouze, protože ho můžeme aplikovat od 1. prosince 2022.