Řešili například i strategii Od zemědělce ke spotřebiteli a K biodiverzitě, obnovu lesů po kůrovcové kalamitě nebo problematiku označování původu potravin. „Jsem rád, že se s paní ministryní Köstingerovou shodujeme v tématech, která už dlouhou dobu prosazuji. Pokud jde o dvouleté přechodné období, je potřebné hlavně proto, abychom zaručili nepřerušené platby našim zemědělcům. Jsem proto rád, že tuto otázku vnímáme s paní ministryní stejně a věřím, že se nám ji podaří na Radě ministrů prosadit,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Důležitým tématem jednání byla vzájemná spolupráce při možném celoevropském zákazu klecových chovů nosnic. Diskuze se vedla také o způsobu označování země původu potravin nebo problematice lesů. Rakouské lesníky, stejně jako české, trápí výrazný propad ceny dřeva, proto je důležité podporovat jeho export do mimounijních zemí. Stejně tak je důležitá i obnova lesů po kůrovcové kalamitě.

Ministr Toman seznámil rakouskou kolegyní také s pozicí ČR ke strategii Od zemědělce ke spotřebiteli a K biodiverzitě. Česká republika se plně snaží o zajištění ochrany životního prostředí a využívání šetrných postupů k půdě, vodě i vzduchu a bude je i nadále podporovat. Je ale nutné, aby stanovené cíle v rámci Evropské unie byly realistické a splnitelné. Při diskuzi bude nutné zohlednit nejen specifika jednotlivých států, ale také jejich dosavadní úsilí vynaložené k ochraně životního prostředí.

Ministr Toman a ministryně Köstingerová se shodli, že se během pandemie koronaviru prokázala nenahraditelnost evropského zemědělského sektoru. Situace kolem epidemie podle nich představuje pro členské státy zcela novou zkušenost a v budoucnu bude potřeba zúročit zkušenosti, které země letos získaly. I proto potřebují zemědělci podporu a co nejjednodušší pravidla SZP.