Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kolegové, dovolím si předstoupit před váženou Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky po více než roce a půl ode dne, kdy jste se v rámci 16. schůze 10. července 2018 zabývali společnou informací ministra zemědělství a ministra životního prostředí ke kůrovcové kalamitě v České republice.

Já bych velmi rád ocenil, že se ta probíhající kůrovcová kalamita nestala tématem minulým, ale že se Poslanecká sněmovna tomuto nejenom odbornému, ale ve svých důsledcích celospolečenskému tématu věnuje i dneska. Rád bych velmi rád využil této příležitosti a přednesl informaci jak o aktuální situaci, tak o krocích, které Ministerstvo zemědělství za období od července 2018 realizovalo.

Úvodem považuji za nezbytné uvést meziroční srovnání kůrovcové situace roku 2018 a roku 2019, přestože ještě nejsou k dispozici sumární údaje za rok 2019, tak lze přibližně uvést, že meziročně, to znamená, v porovnání s rokem 2018, došlo k dalšímu zhoršení kalamitní situace v lesích. Jen v lesích ve vlastnictví státu a v soukromých lesích, kde vykonává funkci odborného lesního hospodáře státní podnik Lesy České republiky, bylo za rok 2019 vytěženo o 60 procent kůrovcového dřeva více než v roce 2018.

Předpokládáme, že objem vytěženého kůrovcového dřeva za celou Českou republiku přesáhne 18 milionů kubíků, což bude minimálně ve srovnání s rokem 2018 o 5 milionů kubíků více. Celkový objem dřeva, který byl kůrovcem v roce 2019 napaden, lze odhadnout přibližně ve výši 30 milionů kubíků, což je o 40 procent více než objem napadení v roce 2018. Současně došlo k plošnému rozšíření území zasaženého kalamitou, ke zhoršení kůrovcové situace došlo prakticky ve všech krajích s výjimkou Hlavního města Prahy a krajů moravskoslezského, olomouckého a zlínského.

Nejhorší situace v roce 2019 panovala v Kraji Vysočina. Jak jsem uvedl, rozsah kůrovcové kalamity postupuje a přímou úměrou tak rostou i nároky na podmínky na její tlumení ať na kapacity lidské, zpracovatelské nebo skladovací. Ministerstvo zemědělství za uplynulé období, tzn. za rok a půl od poslední schůze, přistoupilo k realizaci mimořádných opatření pro celý řetěz činností spojený s těžbou, dopravou, skladováním a asanací kalamitního dřeva. Všechna tato opatření jsou plněna, samozřejmě u některých ještě není zcela vyčerpán ani využíván potenciál, která nám skýtají. Tak jako v rámci již uvedeného jednání Poslanecké sněmovny v červenci 2018 bych se i nyní soustředil na ty nejzásadnější problémy okruhů tak, jak souvisí s procesem řešení kalamity.

Co se týká monitoringu škodlivých činitelů, tzn. začnu bekyní velkohlavou, tak v souvislosti se sníženou odolností lesů v důsledku sucha registrujeme nárůst výskytu škůdců jednotlivých dřevin. Monitoring Ministerstvo zemědělství zajišťuje prostřednictvím Lesní ochranné služby, odborného pracoviště ochrany lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Cílem je sledování výskytu škodlivých činitelů a včasné upozornění na potřebu nebo prospěšnost ochranných zásahů proti škůdcům působícím hospodářské škody na lesních porostech. Nejviditelnější je vedle kůrovců nárůst listožravého hmyzu, především na dubech. Nejvýznamnější, jak jsem řekl, je bekyně velkohlavá, v roce 2019 došlo k lokálním gradacím na různých místech, nejvíce ale na jihozápadní Moravě. V letošním roce může zvýšený výskyt bekyně velkohlavé pokračovat, stejně jako zřejmě budeme registrovat lokální nárůsty různých druhů listožravých škůdců, jako v minulých letech samozřejmě mediálně známí bourovčíci, předivka zhoubná, zavíječi apod. Ve svém důsledku jsou však tyto porosty každoročně chronicky oslabovány a jejich regenerační potenciál se snižuje, je otázkou času, kdy bude nezbytný zásah proti bekyni velkohlavé.

Samozřejmě že také nízké zásoby spodní vody se významně projevují na zdravotním stavu starších borových porostů v celém Polabí, kde v důsledku fyziologického nedostatku vody uschly tisíce hektarů borových lesů. Tuto situaci velmi pečlivě sledujeme a hodnotíme ji jako velmi vážnou.

Co se týká lidských kapacit, tak v letech 2018 a 2019 byl v gesci Ministerstva zemědělství realizován projekt Zvláštní postupy pro pracovníky v zemědělství a potravinářství z Ukrajiny, který nám umožnil zkrácení procedury pro získávání ukrajinských pracovních sil. Uvedený projekt byl k 1. 9. loňského roku ukončen a na základě požadavků zaměstnavatelů tak byl s účinností od 1. 12. loňského roku vládou schválen navazující program Mimořádné pracovní vízum pro státní příslušníky Ukrajiny pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví. Jeho cílem je jednodušší formou poskytnout podporu přímým zaměstnavatelům a to urychlením procesu schvalování pracovních povolení pro vybrané zahraniční pracovníky z Ukrajiny a rovněž vybraným z nich umožnit prodloužení pracovního pobytu až na jeden rok.

Co se týká techniky, tak Ministerstvo zemědělství přijímá a bude přijímat opatření, která směřují k posílení nedostatku těžebních strojů a zastaralosti technologického vybavení. Proto jsme se snažili v oblasti nestátního vlastnictví lesů otevírat dotační programy, které zajišťují nízkoúročený, nebo chcete-li dotovaný úvěr na nákup těžební techniky, dále úvěr s možností snížení jistiny až o 50 % objemu úvěru nebo přímé 50procentní subvence na nákup této techniky. Všechno, co jsem uvedl, je řešeno v rámci programu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu a Programu rozvoje venkova. V rámci programu PGRLF Investiční úvěry byly realizovány v loňském roce dvě kola příjmu žádostí, byly poskytnuty úvěry v hodnotě řádově 300 mil. korun a byly uzavřeny závazky na přímé subvence ve výši 230 mil. korun. Vyhlášení těchto programů na tomto fondu i v letošním roce je samozřejmě odvislé od objemu disponibilních finančních prostředků na letošní rok.

Co se týká asanace. V oblasti asanace napadaného dřeva se podařilo zajistit a prolongovat výjimku pro použití vysoce účinného přípravku EDN, který je vhodný pro velkoobjemovou asanaci. Objem ošetřeného dřeva touto technologií je v tuto chvíli poměrně nízký kvůli náročnosti logistiky prací, která se v loňském roce optimalizovala, nicméně v letošním roce objem takto ošetřeného dřeva se zvyšuje a předpokládáme výrazně širší uplatnění této technologie. Na asanaci napadené dřevní hmoty jsme zřídili jako Ministerstvo zemědělství pro nestátní vlastníky lesů nový dotační titul, v jehož rámci jsme vyplatili přibližně 20 mil. korun. Naší snahou je odstranit nebo minimálně snížit byrokratickou zátěž potenciálních žadatelů, a proto dochází k úpravě nařízení vlády č. 30/2014 Sb., v platném znění, které stanoví závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, kdy vedle zjednodušení administrace budou rozšířeny i podporované způsoby asanace dřevní hmoty.

Co se týká dopravy. Musím říci, že za úspěšná lze označit opatření v oblasti dopravy kalamitního dřeva, která jsou realizovaná ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a ČD Cargo. Železniční dopravě se podařilo navýšit dopravní kapacitu navýšením počtu vagonů, a to operativním nasazením z jiných druhů dopravy a zejména zadáním oprav a výroby zcela nových vozů. Podařilo se navýšit krytí požadavků na přistavování vozů, silniční dopravě se podařilo zrychlit proces vydávání výjimek z omezení doby jízdy.

Co se týká skladování, tak k řešení problému s nedostatkem prostor pro uskladnění kalamitního dřeva, pro které nebude odbyt, jsme v červenci 2018 zpracovali Katalog ploch vhodných pro skladování dřeva. Tento katalog v tuto chvíli aktuálně zahrnuje 341 vodních ploch převážně ve vlastnictví státu. Odhadovaná kapacita je řádově 2 mil. kubíků dřeva. V souvislosti s rostoucím objemem skladovaného dříví předpokládáme širší uplatnění katalogu v praxi a současně hledáme další možnosti uskladnění kalamitní hmoty. V tuto chvíli na Ministerstvu zemědělství řešíme otázku možného skladování dřeva na zemědělských pozemcích s cílem umožnit typ skladování na zemědělských pozemcích, aby v rámci tohoto režimu, který připravuje SZIF, bylo možné krátkodobé skladování tohoto dříví na zemědělských pozemcích, na něž jsou poskytovány dotace, samozřejmě s vyloučením sankčních dopadů na příjemce takové dotace.

Využití dřeva. Jednou z možných alternativ využití kalamitního dříví je energetické využití dřevní hmoty v lokálních topeništích. Ministerstvo zemědělství si je vědomo, že toto řešení má spíše dlouhodobý charakter a problémy s odbytem dřevní hmoty se neřeší okamžitě. My jednáme v této věci se všemi zainteresovanými subjekty a příkladem může být - dneska odpoledne je kulatý stůl právě k problematice zpracování a odbytu dřeva, kde se tato věc bude řešit.

Co se týká opatření legislativních. V loňském roce byla formou poslanecké iniciativy, a za to chci poděkovat, za součinnosti Ministerstva zemědělství zpracována novela lesního zákona a díky konstruktivnímu přístupu a podpoře Poslanecké sněmovny byla tato novela schválena již v prvním čtení tak, že mohla nabýt účinnosti 2. dubna 2019 jako zákon č. 90/2019 Sb., kterým se mění a doplňuje lesní zákon. Tato novela nám umožnila využít odchylný postup od vybraných ustanovení lesního zákona a umožnila nám vydat velmi operativní rozhodnutí formou obecné povahy s účinností dnem zveřejnění na úřední desce Ministerstva zemědělství. Bezprostředně po jejím přijetí vydalo ministerstvo tzv. opatření obecné povahy, které právě na základě přijaté novely tento institut využilo. To znamená, v celé České republice bylo možno odložit těžbu sterilních souší a v rámci vybraných katastrálních území, samozřejmě podle stupně zasažení kůrovcovou kalamitou, bylo umožněno odstoupit od realizace neefektivních obranných opatření, odložit dobu pro zalesnění na těch pět let a zajištění lesních porostů na deset let a také to umožnilo ponechání nezalesněných pruhů v rámci kalamitních holin. Záměrem bylo umožnit přesun zpracovatelských kapacit na realizaci činností prioritních, tedy vyhledávání a včasnou asanaci kůrovcem napadeného dřeva, tzn. tam si vytváříme časový prostor i volnější podmínky pro zajištění obnovy lesa po těžbách.

Toto opatření bylo na základě průběžného monitoringu vývoje kalamity 30. srpna novelizováno, ve vazbě na postupující kalamitu došlo k úpravě vymezení katastrálních území a současně došlo k uvolnění pravidel pro používání reprodukčního materiálu lesních dřevin k zalesňování. Pro zalesňování je nově s výjimkou smrku ztepilého možno využít reprodukční materiál lesních dřevin z kterékoli přírodní lesní oblasti a nadmořské výšky. Monitoring kalamity bude probíhat i v letošním roce, kdy předpokládáme ještě další tři aktualizace během vegetační sezóny. A pokud jde o vyhodnocení úspěšnosti zavedených opatření, tak v případě státního podniku Lesy České republiky došlo na základě tohoto ustanovení k odložení těžby nejméně 2,5 milionu kubíků kůrovcem opuštěných souší, což nám umožnilo vytěžit odpovídající množství aktuálně napadaného dřeva. Funkčnost opatření zajištění dostatku reprodukčního materiálu je průběžně monitorována.

Druhá novela lesního zákona byla přijata pod číslem 314/2019 Sb. s účinností od 29. 11. 2019. Tato novela přináší možnosti rychlejšího a snazšího boje s kůrovcovou kalamitou. Mimo jiné umožní vlastníkům lesa čerpat příspěvky na jejich obnovu. Novela počítá s tím, že opatření na podporu boje s kůrovcem budou moci nově stanovit jak Ministerstvo zemědělství, tak krajské úřady a obce s rozšířenou působností. Ministerstvo má podle této předlohy možnost, stejně jako krajské a obecní úřady, opatřením obecné povahy omezit z důvodu bezpečnosti návštěvníkům lesa vstup do lesů. Samozřejmě omezeno bude také odvážení těžebních zbytků tam, kde lesy nemají dostatek živin. A novela rovněž dává právo udělovat výjimky pro použití sazenic v případě nedostatku vhodného pěstebního materiálu.

1. ledna loňského roku nabyla účinnosti připravovaná vyhláška č. 298 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů, která nově upravuje zejména aspekty obnovy lesa v souvislosti s měnícími se přírodními podmínkami a probíhající kůrovcovou kalamitou. Hlavní přínosy vyhlášky jsou zejména zásadní rozšíření spektra stanoviště vhodných druhů hlavních, melioračních a zpevňujících dřevin určených k zalesnění a umožnění dočasné obnovy rozsáhlých kalamitních ploch pomocí takzvaných přípravných dřevin.

Co se týká sadebního materiálu, tak s probíhající kalamitou souvisí i otázka zalesnění vzniklých holin. V roce 2018 byla úroda pro sběry semen, zvláště listnatých dřevin, velmi příznivá. To znamená, když řeknu příklad, tak u buku lesního bylo v roce 2018 sebráno trojnásobné množství, než je průměrná roční potřeba, a u dubů se jednalo o šestinásobek průměrné roční potřeby. Výrazně se také zvýšil podíl sběru semen ostatních listnatých dřevin, jako jsou javory, lípy, olše a tak dále. U těchto dřevin byly sběry zvýšeny z dříve sbíraných desítek kilogramů na stovky až tisíce kilogramů. Bohužel v loňském roce byl rok neúrody, a to zejména u dubu a u buku. Přesto jsme vyvinuli maximální snahu o sběr těchto dřevin včetně sběru ostatních dřevin, které mohou být alternativní náhražkou dubu a buku. Ze sběrů semen všech dřevin bylo možno potenciálně vypěstovat více jak 360 milionů sazenic, což odpovídá zalesnění řádově 66 tisíc hektarů při průměrném počtu 5 500 kusů sazenic na hektar. Ze sběrů 2019 je potenciální množství sazenic okolo 120 milionů kusů.

V této souvislosti bych velmi rád zdůraznil, že převážná část dosud realizovaných opatření jak legislativních i finančních má za cíl podpořit zalesňování vzniklých holin umělou obnovou.

A často diskutovanou otázkou v poslední době je otázka zastoupení smrku. Tady si dovolím připomenout a považuji to za nutné, že změna druhové skladby směřující ke snižování zastoupení smrku v porostech není samozřejmě řešením z roku na rok. Výše obnovy představuje v průměru 26 tisíc hektarů ročně a z toho umělá obnova představuje 84 % a přirozená 16 %. V rámci umělé obnovy se zvyšuje podíl listnatých dřevin. A v roce 2018 jsme již překročili 45 % oproti roku 2000, kdy to bylo řádově 35 %. Musím ale také říci, že i nadále bude mít smrk své zastoupení, ale ve stále se snižujícím podílu, a to například jako takzvaná přípravná dřevina pro obnovu kalamitních ploch. Státní podnik Lesy České republiky hodlá zvyšovat přirozenou obnovu, aby do roku 2024 představovala 40 %, ale především z lesnicko ekologických důvodů.

Co se týká finanční podpory, tak v návaznosti na zmiňovanou novelu lesního zákona, to znamená zákon č. 314/2019 Sb., tak jsme spustili ke konci roku 2019 příjem žádostí o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Příjem žádostí probíhal do 28. 2. 2020. Nestátní vlastníci lesů mají možnost v rámci tohoto titulu obdržet příspěvek na správu svého majetku za účelem plnění celospolečenských funkcí lesů v době, kdy příjmy z prodeje dříví a velmi obtížná situace na trhu je příčinou problémů s ekonomickou životaschopností lesních majetků. Zatím jsme vyplatili řádově 1,1 miliardy korun ze schválených 2,5 miliardy. Celkově bylo přijato 6 500 žádostí ve výši 2,8 miliardy. Obdobná podpora jako za rok 2019 se připravuje i pro rok 2020. A samozřejmě že vzhledem k pokračující kůrovcové kalamitě, zvyšujícímu se objemu nahodilých těžeb a prohlubující se krizi na trhu s dřívím to bude představovat výrazně vyšší nároky na státní rozpočet než v loňském roce a bude to ve výši miliard korun. Přesnější odhad předpokládáme bude k dispozici v dubnu tohoto roku.

Samozřejmě že mezi další úspěšná a fungující opatření lze řadit finanční podporu nestátních vlastníků lesa v rámci podpor na hospodaření v lesích, poskytují se zejména na obnovu lesních porostů, to znamená přirozené zmlazení i výsadby, zajištění a výchovu lesních porostů, šetrné technologie pro hospodaření lesa a tak dále. V roce 2019 bylo vyplaceno 1,15 miliardy, což je o 400 milionů více než v roce 2018. A připravuje se nařízení novely vlády, kterou se od 1. 7. výrazně navýší příspěvek na péči o nově založené porosty.

Co se týká strategických dokumentů, tak státní podnik Lesy České republiky na základě zadání Ministerstva zemědělství jako zakladatele připravil a dozorčí rada schválila novou Strategii rozvoje podniku Lesy České republiky na období od 1. 9. 2019 do 31. 12. 2024, která reaguje na aktuální kalamitní situaci. Klíčovou částí nové strategie je její kapitola zabývající se obchodním modelem. Smluvní jednotky jsou nově rozděleny na kalamitní, postkalamitní a nekalamitní - s rozdílným přístupem k zadávání veřejné zakázky. Dále dochází k rozšíření území stávajících lesních závodů, v rámci kterých jsou pěstební a těžební činnosti vykonávány vlastními zaměstnanci. Jenom pro představu je to rozšíření z 80 tisíc hektarů na prakticky 140 tisíc hektarů v letošním roce. Cílem nově nastaveného obchodního modelu je mimo jiné zajistit od roku 2020 přímý prodej dříví v režii státního podniku minimálně v objemu dva miliony kubíků ročně.

Jsem velmi rád, že uvedené změny korespondují i s kontrolním zjištěním NKÚ provedeným v druhém pololetí 2019, které uvádí, že - teď budu citovat: "Lesy České republiky zareagovaly na extrémní zvýšení nahodilých těžeb v roce 2019 změnou obchodních modelů, resp. rozšířením obchodního modelu OM na lesních správách v kalamitním stavu. Lesy České republiky nárůstem vlastních kapacit na lesních závodech umožňující rychlou reakci v případě neočekávaných kalamitních situací mimo vlastní území a plnění referenční funkce ve vztahu k cenám lesnických činností i k cenám dříví umožní rychlejší a objektivnější postup při řešení kalamitních situací."

S předloženým návrhem tvorby hospodářského výsledku souvisí také předpoklad nulového odvodu finančních prostředků do fondu zakladatele. Trend propadu realizovaných cen z prodeje dříví vyplývá mimo jiné i z oficiálních výstupů Českého statistické úřadu, kdy například u nestátních vlastníků byl propad cen u smrkové kulatiny, kam se řadí kůrovcové dříví určené ještě k pilařskému zpracování z 1 700 Kč/m3 v roce 2015 na 834 Kč/m3 ve třetím kvartálu loňského roku. A podobný propad zaznamenala také vláknina, kdy zhruba ve stejném období z 1 000 Kč/m3 to kleslo až ke 400 Kč/m3.

V únoru vláda České republiky také schválila Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035. Jejím cílem je mimo jiné vytvořit podmínky pro vyrovnané plnohodnotné plnění všech funkcí lesa pro budoucí generace, s ohledem na probíhající klimatickou změnu zvyšovat biodiverzitu a ekologickou stabilitu lesních ekosystémů při zachování produkční funkce.

Nosným tématem koncepce je samozřejmě adaptace lesů a hospodaření v lesích na měnící se podmínky prostředí. Jde o to nerezignovat na současný nepříznivý vývoj a aktivně usilovat o obnovu různorodých lesů odolných k projevům změn klimatu a schopných zadržovat vodu. Současně je ambicí zachovat konkurenceschopnost lesních majetků a udržet navazující dřevozpracující průmysl.

Z pohledu Ministerstva zemědělství je důležité zvýšení účinnosti a výkonnosti státní správy lesů a zjednodušení finančních podpor vlastníkům lesů a zvýšení jejich motivačního účinku. Některá opatření se již realizují. Rád bych zmínil připravovanou novelu nařízení vlády o poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích, která směřuje ke zjednodušení administrace a ke zvýšení podpory obnovy lesů v kalamitních oblastech. Samozřejmě připravuje se, jak jsem řekl, další etapa kompenzace ztrát způsobených kůrovcovou kalamitou. Dalším příkladem je příprava novely zákona o myslivosti, jejímž cílem je omezit vliv zejména spárkaté zvěře na les tak, aby les plnil všechny své funkce a zvěř nebyla limitem pro úspěšnou obnovu lesních porostů. V návaznosti na schválení koncepce jsme zahájili přípravu podrobného aplikačního dokumentu, který bude obsahovat konkrétní opatření vedoucí k realizaci, včetně příslušných gescí, termínů a nároků na státní rozpočet, a to bude předloženo vládě do konce tohoto roku.

Co se týká souvislosti kůrovcová kalamita a myslivost, tak Ministerstvo zemědělství připravilo a do mezirezortního připomínkového řízení rozeslalo vládní návrh novely zákona o myslivosti. Ta navazuje, resp. zpřesňuje a přináší ekonomicky proveditelnější způsob naplnění cíle snížení škod zvěří a omezení negativního vlivu zvěře na obnovu kalamitních ploch v lesích s využitím dat z národní inventarizace lesů pro sledování trendů vývoje stavu lesa než řešení přijaté formou toho poslaneckého návrhu, resp. změny k novele lesního zákona.

Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, v rámci zmíněného jednání Poslanecké sněmovny v červenci roku 2018 Sněmovna přijala doprovodné usnesení číslo 305, kterým žádala Ministerstvo zemědělství o zásadní kroky a opatření směřující k úspěšnému boji proti kůrovci. Já bych proto závěrem svého vystoupení stručně nebo souhrnně rekapituloval ony čtyři body, resp. informoval o jejich naplňování.

Poslanecká sněmovna žádala o provedení legislativních změn potřebných k účinnému boji proti kůrovci případně jiným kalamitách v lesích. Takže my jsme realizovali, jak jsem řekl, novelu zákona o lesích č. 90/2019 Sb., novelu zákona o lesích č. 314/2019 Sb., vyhlášku č. 298 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů, novelu vyhlášky upravující sazbu a náhradu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře.

Poslanecká sněmovna žádala také o úpravu dotačních titulů v gesci Ministerstva zemědělství na podporu zejména nestátních vlastníků lesů kompenzující zvýšené náklady spojené s kůrovcovou kalamitou, to znamená, novelou citovaného lesního zákona č. 314 byla nově zavedena forma finančního příspěvku na zmínění dopadů kůrovcové kalamity, kterou nestátní vlastníci lesů mohli poprvé čerpat za období od 1. října 2017 až 31. prosince 2018, a to ještě v průběhu roku 2019. Jak jsem řekl, počítáme s tím i v roce 2020.

Za další. Poslanecká sněmovna žádala o koordinaci jednání s dotčenými subjekty při otevření klíčových témat, jako jsou revize strategických dokumentů Ministerstva zemědělství a Lesů ČR, modifikace systému veřejné správy, řešení provozních potřeb spojených s kůrovcovou kalamitou. Státní podnik přijal strategii rozvoje Lesů ČR od 1. září 2019 do 31. prosince 2024. Jak jsem řekl, tento dokument vytyčuje základní směry a principy dalšího vývoje podniku a z jeho obsahu považuji za to nejzásadnější uvést, že počínaje rokem 2020 se výrazně zvyšuje výměra pozemků, na kterých hospodaří a zároveň obchodují lesní závody Lesů ČR.

Výrazných změn dozná také obchodní model podniku, kdy se nově budou soutěžit tři typy zakázek, a to podle zasažení území kalamitou. Nedílnou součástí dokumentu je i popis finanční strategie podniku, která je přizpůsobena aktuální situaci na trhu s dřívím. Ministerstvo také zpracovalo v průběhu roku 2019 koncepci státní lesnické politiky do roku 2035, kterou vláda schválila 17. února tohoto roku.

Spolupráce s ostatními rezorty. Ministerstvo dopravy a ČD Cargo - železniční doprava kalamitního dříví, navýšení počtu vagonů. To se daří, to se povedlo. S Ministerstvem pro místní rozvoj jsme probrali a realizovali možnost sanace škod na komunikacích poškozených dopravou kalamitního dříví v rámci dotačního programu MMR Podpora rozvoje regionů.

Poslanecká sněmovna požádala o pravidelné informování vlády o přijatých opatřeních ve vztahu ke kůrovcové kalamitě. Počínaje srpnem roku 2018 jsou pravidelně měsíčně předkládány informace panu předsedovi vlády, v kopii jsou tyto informace pravidelně předkládány rovněž zemědělskému výboru a výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny ČR.

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je realitou, že kalamitní situace v lesích pokračuje. Přes veškeré úsilí, o kterém jsem tady mluvil, tak i v roce 2020 reálně lze očekávat další postup kůrovcové kalamity, a to co do plochy zasaženého území. Objem napadení lze předjímat minimálně ve stejné výši jako v loňském roce, pouze v oblasti severní Moravy však očekáváme potvrzení kulminace a další pokles. Klimatické podmínky příštího období budou mít vliv nejen na kondici lesních porostů, ale i na zalesňování holin po kalamitě. Jsem si vědom toho, že období, kterým procházíme, je kritické pro mnohé vlastníky lesů a je nepochybné, že pro úspěšnost současného boje s kalamitou je klíčová otázka jejich finančního zajištění, kdy bez tolik potřebné finanční účasti státu není podle mého názoru možné zajistit budoucí obnovu lesů.

Jsem přesvědčen, že v minulém období byl odveden velký kus práce a říkám to s vědomím skutečnosti, že další, a to nemenší díl práce, je před námi. Tady hovořím hlavně o praktických lesnících, ale i o státní správě v širším slova smyslu, o vědcích, výzkumnících, ale hlavně i zaměstnancích nejenom Lesů ČR, ale i odborného školství, kteří připravují budoucí lesníky pro jejich profesní dráhu, již s našimi dnešními zkušenostmi a poznatky. Naše společná práce a úsilí je podle mého názoru mnohem efektivnější než některé dohady a neplodné debaty, vzájemné napadání a prosazování vlastních názorů nebo hledání viníka za každou cenu tak, jak jsem mohl v poslední době sledovat.

Já bych v této chvíli rád využil této příležitosti a poděkoval Poslanecké sněmovně za její zájem a hlavně za konstruktivní přístup při řešení stávající nepříznivé situace v českých lesích a současně bych si vás dovolil požádat, poprosit o podporu pro období příští, protože věřím tomu, že společnou prací se podaří dosáhnout toho, aby i příští generace se mohly těšit z lesů pestrých, odolných, poskytujících životní prostor a radost nejenom nám, ale i budoucím generacím.

Nyní dovolte, abych se velmi krátce dostal k problematice kalamitního přemnožení hraboše polního. Já bych tady velmi rád zdůraznil, že Ministerstvo zemědělství i nadále primárně upřednostňuje na místech, kde je to možné, agrotechnická opatření spočívající v likvidaci podzemních hnízd hrabošů, nicméně také zároveň apelujeme na české zemědělce, aby nepodceňovali účinnost preventivních opatření.

Podle monitoringu Ústředního kontrolního zkušebního ústavu zemědělského však přetrvávají na řadě lokalit v ČR i v zimním období v roce 2020 vysoké počty hrabošů, které mnohonásobně překračují prahy škodlivosti. Trvá tak mimořádný stav v ochraně rostlin v důsledku výskytu hraboše polního a dochází ke značným hospodářským škodám a nemůžeme s jistotou určit, kdy a kde dojde u tohoto škůdce k nevratnému a zásadnímu populačnímu poklesu. Za dané situace jsou povolení a opatření při mimořádném stavu v ochraně rostlin nezbytná vzhledem k faktu, že se situaci nepodařilo dosud zvládnout jinými přijatelnými prostředky.

V současné chvíli odhadovaná celková ekonomická ztráta zemědělských podniků na základě zjištěných dat od zemědělců dosahuje řádově 1,8 mld. a zasažených podniků je v současnosti již více než 200 a poškozená plocha dosahuje 154 tis. hektarů. Nejvíce jsou postiženy porosty pšenice ozimé, řepky a samozřejmě nejvážnější situace panuje v Jihomoravském, Zlínském a Olomouckém kraji. Přetahuje se to na Vysočinu a do jižních Čech.
S ohledem na rozsah kalamity, který jsem tady popsal, jsme přistoupili k mimořádnému kroku. Na pozemcích, na kterých populace hraboše překročí pětinásobek prahu škodlivosti, mohou inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského nařídit povrchovou aplikaci rodenticidu na hubení hrabošů.

Já jenom chci říct, že ne plošnou, ale povrchovou, prosím pěkně, což je rozdíl. A chci zdůraznit, že s ohledem na mírnou zimu, narůstající stavy populace hraboše a případná zdravotní rizika pro obyvatele jde o nezbytná opatření. A podrobnosti povolení a postupu pro zemědělce je zveřejněn na webových stránkách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského na webu. Samozřejmě tento postup byl konzultován jak s Ministerstvem zdravotnictví, tak s Ministerstvem životního prostředí. Do včerejška ÚKZUZ dostal 262 podnětů na selektivní povrchovou aplikaci na 76 tis. hektarech. Monitoring byl dokončen u 92 šetření, kalamitní výskyt byl potvrzen v rámci 90 šetření, což představuje výměru 24, necelých 25 tis. hektarů. Celkem bylo předáno 26 oznámení o zahájení správního řízení. A tady znovu chci říct, že nejde o plošnou aplikaci, ale o selektivní povrchovou aplikaci na přesně určených pozemcích.

Situaci na konkrétním pozemku vždy posoudí inspektoři přímo v terénu. Součástí každého povolení jsou i podmínky minimalizace dopadu aplikace na necílové organizmy. Ministerstvo zemědělství také podporuje snahu o využívání podpovrchových aplikátorů u rodenticidů a informuje odbornou zemědělskou veřejnost ohledně možného použití řádkového aplikátoru granulí. Současně také nelze zapomínat na realizaci náhrad škod za požadovanou restrikci, vzniklou v důsledku ochrany zvláště chráněných živočichů v souvislosti s dodržováním zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V těchto místech zemědělci nemohou realizovat běžná opatření a osvědčenou zemědělskou praxi, která zahrnuje i možnost aplikovat přípravek na ochranu rostlin, který je proti přemnoženému hraboši polnímu v dané situaci vhodný a možný. A v těchto místech také náleží zemědělcům kompenzace.

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já si vám dovolím poděkovat za pozornost. Chci poděkovat za spolupráci a jsem vám plně k dispozici. Děkuji.