Při diskuzi o SZP se ministři shodli na potřebě dobrovolného nastavení nástrojů, jako je krácení přímých plateb pro velké podniky nebo potřebě přechodného období.

„Na posledním zasedání Rady ministrů v Bruselu jsem navrhl, aby se již začalo diskutovat o přechodném období. Se saským kolegou jsme se dnes shodli, že je důležité, aby se v zemědělské politice zatím pokračovalo za stejných podmínek tak, aby byl dostatek času na nastavení podmínek nových. Děláme všechno proto, aby zemědělcům zůstaly všechny stávající podpory,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Oba ministři se shodli, že zastropování přímých plateb by pro členské státy mělo být dobrovolné. Tím by byla zohledněna regionální specifika a zároveň i struktura zemědělství v daném státě. Oba ministři se také shodli na potřebě přechodného období po roce 2020, aby byla zajištěna kontinuita v provádění jednotlivých opatření a podpor.

Při diskuzi o výzkumu a inovacích ministr Toman zmínil Inovační strategii České republiky 2019 – 2030, jejímž cílem je zařadit ČR během příštích dvanácti let mezi nejinovativnější státy Evropy. Ministr Schmidt seznámil Tomana s německou iniciativou Simul+, která hledá inovace a řešení v oblasti zemědělství, potravinářství, lesnictví a venkova. České Ministerstvo zemědělství (MZe) se už nyní zaměřuje na precizní zemědělství s využitím modernizovaných sklízecích strojů a traktorů s navigační technologií. Se saskými odborníky také MZe plánuje na toto téma dále spolupracovat.

Ministr Schmidt ocenil postup českých dozorových orgánů při potírání AMP a poděkoval za konzultace. V ČR se díky přijatým opatřením podařilo dostat nákazu pod kontrolu. 

Obě země se potýkají s kůrovcem v lesích. ČR přijala řadu opatření jako regulace úmyslných těžeb ve státních lesích, zajištění kapacit pro skladování dříví, zajištění asanace dřeva či výrazné zvýšení finančních příspěvků na hospodaření v lesích. Letos MZe chystá novelu lesního zákona, která umožní tzv. rajonizaci území, při níž se těžební kapacity soustředí na oblasti, ve kterých je boj s kůrovcem nejúčinnější.

Tématem jednání byla i ochrana tetřívka obecného, který žije jen v pohraničních oblastech. Jeho počty dlouhodobě klesají. V Krušných horách existují oblasti chovu tetřívka a uživatelé honiteb dostávají finanční příspěvek pro nákup a vypuštění jedinců tohoto druhu. Do roku 2020 také Lesy ČR vytvoří zhruba 30 hektarů biotopu, vhodného pro tetřívka.

Setkání obou ministrů navazuje na nedávné jednání v rámci mezinárodního potravinářského, zemědělského a zahradnického veletrhu Internationale Grüne Woche v Berlíně. Spolková země Sasko a Česká republika mají mezi sebou tradičně dobré hospodářské vztahy a ČR patří mezi nejdůležitější obchodní partnery této spolkové země.