„Pro nadcházející rok jsme připravili mimořádná opatření na řešení kůrovcové kalamity a jejích následků. Zároveň jsme zhruba dvojnásobně navýšili dotace na obnovu lesů z 630 milionů na 1,15 miliardy korun. Měníme pravidla, aby lépe odpovídala současné kalamitní situaci a vlastníci lesů mohli proti kůrovci účinněji zasáhnout. Zásady, kterými se řídili v minulosti, už totiž nedostačují. Hledáme i odbyt pro kalamitní dřevo a jednáme s ostatními rezorty o dalších možnostech pomoci," řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Ministerstvo zemědělství rozčlení území ČR na oblasti podle stupně napadení lesních porostů a reálných možností na jejich záchranu. Vlastníci pak dostanou výjimku, aby v nejhůře zasažených oblastech nemuseli dělat taková protikůrovcová opatření, která nejsou efektivní. Jedním z nich může být například možnost odložit těžby suchých stromů, ze kterých už kůrovec vylétl. To majitelům uvolní síly, aby mohli soustředit těžbu do míst, kde ještě lze lesní porost zachránit. Udělení výjimky bude možné po novele lesního zákona, která by mohla začít platit v prvních měsících roku 2019.

Od Nového roku 2019 nabývá účinnosti nová vyhláška, která navrhuje omezit pěstování smrků na nevhodných stanovištích a doporučuje druhově pestřejší a odolnější porosty. Návrh normy, která pomůže rychlejší obnově lesů postižených kalamitou, tvořili odborníci z MZe ve spolupráci se zástupci lesnických vědeckých a profesních organizací a ochránců přírody sdružených do Platformy založené ministrem Miroslavem Tomanem.

„Shodli jsme se na úpravách vyhlášky. Její návrh obsahuje několik účinných nástrojů pro adaptaci našich lesů na měnící se přírodní podmínky. Za nejdůležitější považuji omezení pěstování smrkových monokultur na nevhodných stanovištích a zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesů. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že opatření budou vlastníky lesů něco stát a tyto zvýšené náklady jim musíme kompenzovat," řekl ministr Toman.

Vyhláška mj. rozšiřuje výčet vhodných tzv. melioračních a zpevňujících dřevin, tedy především listnáčů. To umožní vlastníkům lesů pěstovat druhově pestřejší porosty, které mohou lépe odolávat účinkům klimatických změn. Jsou také více motivováni příspěvky na hospodaření v lesích. Na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin dostanou podle typu stanoviště dvakrát až třikrát vyšší příspěvek než na základní dřeviny. Praxe ukazuje, že jde o velmi efektivní způsob.

V letošním roce by měl Evropský parlament, respektive Evropská komise, nastavit nová pravidla Společné zemědělské politiky, která by měla začít platit po roce 2020. MZe nesouhlasí s návrhem rozpočtu SZP, který by pro české zemědělce a potravináře znamenal snížení až o 20 %. ČR chce při jednání s EK udržet rozpočet na přímé platby i na PRV. Povinné zastropování přímých plateb je pro naše zemědělce diskriminační a požadujeme, aby bylo dobrovolné.

S prvním dnem nového roku začnou platit nová pravidla pro používání účinné látky glyfosát, která zakazují předsklizňovou aplikaci všech přípravků s touto látkou na plodiny potenciálně určené pro potravinářské účely, například obiloviny a řepku. „Zemědělci by měli využívat přednostně postupy, které budou obecně minimalizovat potřebu použití chemických přípravků, tedy i glyfosátu," uvedl Miroslav Toman s tím, že za posledních šest let se v ČR podařilo snížit používání pesticidů celkově o 7,1 %.

Od roku 2019 se také pro zemědělce zjednoduší vykazování spotřeby zelené nafty. Novela zákona o spotřebních daních zachová současnou úroveň vratky spotřební daně zejména v živočišné výrobě a zvýšená podpora bude platit také na citlivé rostlinné komodity.

V nadcházejícím roce podpoří MZe částkou 30 milionů korun údržbu a obnovu kulturních a venkovských prvků v krajině. Program je určen ke zvýšení turistické atraktivnosti, oživení a zachování charakteristického rázu vesnic. Dotace z peněz MZe může být maximálně 70 % finančních nákladů projektu. Peníze lze čerpat na kaple (kapličky), křížové cesty, zvoničky, boží muka, smírčí a jiné kříže, exteriérové sochy a sousoší, hřbitovy a hřbitovní zdi. Tyto stavby musí být zpřístupněny veřejnosti a nesmí sloužit k podnikatelské činnosti.

V souvislosti se suchem se v příštím roce zvýší podpora výstavby malých vodních nádrží ve vlastnictví měst a obcí, což je jedno z mnoha opatření na zvýšení zadržení vody v krajině. Velká finanční podpora bude směřovat i do výstavby vodovodů a kanalizací v obcích do

1 000 obyvatel. V současné době (do 15. ledna 2019) probíhá II. výzva pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci programu 129 300 „Podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací II". Celková alokace této Výzvy je 800 mil. Kč. MZe také požádalo o zvednutí hladiny Novomlýnských nádrží, nyní se dělá studie proveditelnosti. Hladina střední a dolní nádrže by se mohla v roce 2019 zvedat o 35 centimetrů. Objem zadržené vody by se tak zvýšil o devět milionů metrů krychlových, které mají posloužit zemědělským závlahám a také lužním lesům v oboře Soutok.

V druhé polovině ledna, od 16. do 25. 1., budou v rámci kompenzací za letošní sucho (celkem jsou na odškodnění za sucho v roce 2018 alokovány zhruba 2 miliardy korun)přijímány žádosti na tržní plodiny. Odškodnění se má zemědělcům začít vyplácet přibližně na přelomu února a března. Česká republika je jednou z prvních zemí, která poskytuje takto plošně zaměřenou pomoc.

MZe bude v roce 2019 hospodařit s historicky nejvyšším rozpočtem. Původní návrh rozpočtu od Ministerstva financí byl v červnu 53,4 miliardy korun, navíc se podařilo vyjednat 4 miliardy, tedy celkem 57,4 miliardy korun, včetně prostředků z EU. Ve srovnání s rozpočtem roku 2018 jde o navýšení o 7,2 miliardy korun.