Podle České republiky není reálné, aby v současné době navrhovaná Společná zemědělská politika (SZP) začala platit už od 1. ledna 2021. Členské státy by proto podle ministra zemědělství Miroslava Tomana měly začít připravovat přechodné období, které zajistí, že vyplácení finančních prostředků nebude v případě posunu platnosti legislativy ohroženo. Na jednání Rady se hovořilo také o zvyšování soběstačnosti EU v bílkovinných plodinách, o dvojí kvalitě potravin či o africkém moru prasat.

Návrh budoucí Společné zemědělské politiky předpokládá, že jednotlivé členské státy předloží Evropské komisi (EK) do 1. ledna 2020 své strategické plány obsahující cíle, které chtějí naplňovat. V tuto chvíli však není jasné, jaká bude konečná podoba SZP, na které se členské státy musejí domluvit s Evropským parlamentem, jehož nové složení vzejde z květnových voleb. Ministr Toman za Českou republiku zdůraznil, že kromě orientace na výkon je potřeba zajistit, aby legislativní nároky byly v praxi časově i obsahově splnitelné. Požádal proto o urychlené předložení požadavků na strukturu pro výroční zprávy a celkově flexibilní nastavení výkaznictví.

„Čekají nás ještě složitá jednání s europoslanci, která podle všeho začnou až ve druhé polovině roku. Už nyní je tak jasné, že vypracovat podrobný strategický plán v zamýšleném termínu je nereálné. Vyzval jsem proto ministry zemědělství z ostatních zemí EU, abychom začali seriózně diskutovat, jak co nejlépe nastavit přechodné období a zajistit, že zemědělci kvůli průtahům při schvalování legislativy nezůstanou bez peněz,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

V rámci diskuze o tzv. proteinovém plánu, který má za cíl posílit soběstačnost EU v oblasti bílkovinných plodin, ministr zemědělství zdůraznil potřebu zachovat tzv. dobrovolné vázané podpory.

„Bílkovinné plodiny mají mnoho pozitivních přínosů, a to nejen pro výživu, ale zejména pro zlepšování stavu zemědělské půdy. V České republice se podařilo mezi lety 2015 a 2017 zdvojnásobit plochy bílkovinných plodin, a to i díky dobrovolné podpoře vázáné na produkci. Jelikož je potřeba i nadále podporovat jejich pěstování a zvyšovat tak soběstačnost EU, je nezbytné tuto podporu zachovat a navýšit finanční prostředky, které jsou na ni vyčleněny,“ uvedl ministr Toman.

Ministři zemědělství také diskutovali o dvojí kvalitě potravin. Česká republika společně se Slovenskem požádala EK o aktuální informace k problematice dvojí kvality potravin, a to jak ve vztahu k legislativnímu řešení, tak ve vztahu k zamýšlenému celoevropskému testování.

EK seznámila ministry s výsledky prosincové konference k africkému moru prasat. Kromě jednání Rady absolvoval ministr Miroslav Toman také bilaterální jednání s chorvatským vicepremiérem Tomislavem Tolušićem a litevským ministrem zemědělství Giedriusem Surplysem. V obou případech byly hlavním tématem priority jednotlivých zemí v rámci Společné zemědělské politiky po roce 2020.