Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, pánové, kolegové, já bych vás rád nejdřív informoval. Já jsem dostal dopis. Dostal jsem dopis od paní prezidentky Evropské vysílací unie paní Delphine Ernotte a generálního ředitele Biju Noela Karena. (?) Dostal jsem ho nejen já, dostal ho také premiér Andrej Babiš. A myslím také předsedové komor České republiky.

Já jsem se sešel s paní Ernotte, s paní prezidentkou Ernotte, i s generálním ředitelem v pondělí tento týden. Měl jsem s nimi debatu, samozřejmě ten dopis byl dopis, který mě informoval o tom, že Evropská vysílací unie sleduje dění v České televizi, kolem ní, i ve Sněmovně. Mně bylo sděleno během toho rozhovoru, který jsme vedli, že Česká televize patří k těm, která v současné době má nejvyšší důvěryhodnost a nejvyšší důvěru diváků vlastně v celé Evropě. Zároveň mi bylo řečeno, že dokonce Česká televize je televize, která během koronavirové krize tu důvěru veřejnosti ještě posílila.

Je to dneska televize, která v té střední Evropě je díky tomu vnímána jako nejsilnější i v porovnání s našimi sousedy, což je tedy podle nich pozoruhodná výhoda, kterou stále ještě máme. Zároveň jsme mluvili o tom, že dneska v době globálních platforem dochází k tomu, že právě ty globální platformy velice vytlačují roli veřejnoprávních médií. Mimochodem ta Evropská vysílací unie sdružuje nejenom veřejnoprávní televize a rádia, ale také soukromá, a říkají, že právě je tady hrozba, že ty globální platformy, jak oslabují roli těchto třeba veřejnoprávních médií, tak vlastně v něčem i podlamují identitu společenství, kterým ta veřejnoprávní média slouží a tudíž mít silné veřejnoprávní médium je dneska i součást budování toho společenství a je ho identity. Takže i to mi bylo řečeno, jeden z dobrých důvodů a silných důvodů, aby si Česká republika podržela takovou úroveň veřejnoprávních médií nebo veřejnoprávní České televize, jako má v současné době. A já věřím, že i v této Sněmovně se pravděpodobně můžeme shodnout na tom, že potřebujeme stabilní televizi právě proto, co jsme zažili teď v té době koronavirové, kdy skutečně Česká televize zřejmě sehrála mimořádnou roli v informování a v tom, jak se vytvářeno vědomí o tom, co se děje a co je třeba si předat jako informace.

Zároveň samozřejmě dnes žijeme v době, kdy si myslím, že podobné médium můžeme potřebovat také z důvodů bezpečnostních. Ta doba je poměrně dost neklidná a nejenom koronavirus a epidemie, ale mohou být i jiné důvody, proč potřebujeme podobné veřejnoprávní médium a média pro to, abychom i podobné krize, které se bohužel mohou opakovat v jiné podobě, zvládli.

Takže já jsem byl přesvědčen, že najdeme důvody pro to, aby byla stabilní Česká televize a že je to náš společný zájem. Stejně si proto myslím, že by si Česká televize zasloužila i takovou Radu, která jí v tomhle bude pomáhat a v tomhle ji podrží, v téhle roli vůči veřejnosti právě pro ty kritické doby, které mohou přijít, což nemůžeme vyloučit.

Ty debaty s paní prezidentkou a s panem ředitelem se účastnila také evropská komisařka Věra Jourová, která má na starosti pokud vím také média a ta mě znepokojila tím, že mi řekla, že ví, že mezi kandidáty, kteří se hlásí a kteří jsou nominovaní do té volby, je např. jeden, který jí vyhrožoval veřejnou popravou za její postoj k nošení zbraní, nebo usnadnění nošení zbraní. Řekla mi, že to je něco, co je podle ní velice za hranou, co se týče osob, které by měly být voleny do takového orgánu. A já bych s ní v tom tedy souhlasil. Pokud někdo takovýmto způsobem vyhrožuje, tak se domnívám, že takový typ lidí nemá co dělat v podobné instituci a bral bych to vážně. Dokonce pokud je tam více takových, tak jsem přesvědčen, že pak taková Rada nebude schopna sloužit v tom, co jsem řekl, jako Rada, která je připravena podržet Českou televizi ve chvíli, kdy budeme třeba mimořádně silně právě podobné médium potřebovat a která by jí pomáhala se stabilizovat, spíše než naopak. Takže já jsem přesvědčen, že v české radě potřebujeme ne ty, kteří vyhrožují, ale ty, kteří jsou připraveni tam kvalitně pracovat.