Nejvýraznější pozitivní posun je vidět v civilní agendě u okresních soudů, což vyplývá zejména ze snížení variability mezi soudy. V roce 2018 se ve své činnosti zlepšily především nejpomalejší soudy, které se začaly přibližovat současnému průměru. Jde o soudy Severočeského a Jihomoravského kraje. Toto zlepšení můžete vidět v následujícím grafu zobrazujícím délku civilního řízení:

„Celkové zlepšení situace samozřejmě plyne z více faktorů, jako jsou posílení přetíženosti soudů, zlepšení efektivity práce, ale také z trendu poklesu napadlých věcí, které v některých agendách klesají již pět let v řadě,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Problematickou oblastí českého soudnictví zatím stále zůstává správní agenda krajských soudů, kde je trend zcela opačný. Roste zde počet napadlých věcí a v této souvislosti také počet věcí, které nejsou soudy zatím vyřízeny. Zajímavou statistickou informací je také jistě celkový počet nevyřízených věcí po rozhodnutí insolvenčním řízením, kde na rozdíl od minulých let začalo toto číslo klesat. Prudký pokles zaznamenal i počet věcí, které napadly u Nejvyššího soudu, kde jsme od roku 2013 zaznamenávali přesně opačný trend.

Výroční statistická zpráva, ve které jsou pro Vás připraveny všechny potřebné údaje v přehledných tabulkách a grafech, nabízí i zajímavé srovnání míry odvolání, které ukazuje zásadní rozdíly mezi civilní a trestní agendou a také okresními a krajskými soudy. Přičemž vyšší míra odvolání se ukazuje vždy v trestních agendách a u krajských soudů. Například v občansko-právní agendě okresních soudů se bavíme o 7 až 8% odvolání, ale v případě trestních řízení u krajských soudů jde o 70 %.

Za povšimnutí jistě stojí také stabilita v počtu soudců u okresních soudů, kde se ovšem zvyšuje jejich průměrný věk. Zvedá se zde podíl soudců ve věku 40 – 50 let, naopak klesá počet těch ve věku 30 – 40 let.

Aktuální výroční zpráva obsahuje také dokument „Přehledové listy s daty soudů“, který nabízí všechny údaje okresních a krajských soudů, které byly ve zprávě využity.