Vážený pane místopředsedo, milé senátorky, senátoři.

Předně vám chci opravdu moc a moc poděkovat za to zařazení bodu na dnešek. Určitě jste si všimli, že v mandátu je více zahraničních misí, ale jedna z nich se týká Ukrajiny, týká se našeho zastupitelského úřadu. A tam můžeme vyslat příslušníky, jakmile tento mandát bude schválen. Ostatní mise by snesly odkladu, protože máme mandát do konce roku 2022. Zase jsme to nechtěli kouskovat, takže ještě jednou moc a moc děkuji za vaši shovívavost.

Předkládám vám tedy k projednání a ke schválení návrh na působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v zahraničních operacích do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a na pobyt ozbrojených sil států NATO na území ČR v letech 23 a 24, který schválila vláda dne 27. 7. 2022 usnesením č. 644.

Aktuální mandát pro působení v zahraničních operacích vyprší dnem 31. 12. 2022, návrh nového mandátu vychází ze zahraničně-politických a bezpečnostních priorit ČR, které jsou výrazně ovlivněny ruskou agresí na Ukrajině. Z tohoto důvodu je prioritou nového mandátu posílení obrany východní hranice NATO, pro které navrhujeme vyčlenit 1200 osob. Od letošního dubna je ČR vedoucí zemí mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku, čímž výrazně navyšujeme náš dosavadní příspěvek do obdobných aliančních uskupení v Litvě a Lotyšsku.

Novou položkou návrhu je ochrana našich diplomatických zájmů na Ukrajině v podobě ochranného týmu pro zastupitelský úřad ČR, to je i důvod, proč na to více spěcháme.

Co se týče ostatních zahraničních operací, ve většině z nich budeme pokračovat ve stejném rozsahu jako doposud. Mohu zmínit KFOR v Kosovu, mohu zmínit operaci EU IRINI ve Středozemí, mohu zmínit misi MFO na Sinaji nebo mise OSN, jako je MINUSMA v Mali nebo ta na Golanských výšinách. Výjimkou je Bosna a Hercegovina, kde navrhujeme mírné navýšení naší vojenské přítomnosti v operaci EU Althea. Tady bych jen chtěla upozornit, že ještě samozřejmě tím, že jsou to mise, které budou podléhat i souhlasu Rady bezpečnosti, tak tam není 100% jistota, jestli to některá země nebude vetovat, ale budeme doufat, že to nebude vetovat a že mise, které se týkají OSN, budou probíhat tak, jak probíhají.

Předkládaný návrh také nyní neobsahuje pokračování našeho vojenského angažmá v Iráku a ve výcvikové misi EU v Mali. U Iráku bych se malinko zastavila. Na mém posledním bilaterálním jednání s iráckým ministrem obrany bylo dohodnuto, že pokud by Irák požadoval v budoucnu opět naše nějaké nasazení, že to dáme jako mandát zvlášť. U Sahelu, Mali, bych se chvilku zastavila, protože tady politická situace v těchto zemích je problematická a je velmi obtížně předvídatelná. V případě výcvikové mise EU v Mali probíhá na půdě EU diskuse o její budoucnosti. Situaci průběžně analyzujeme a v těchto unijních diskusích také velmi aktivně působíme. Samozřejmě vzhledem i k našemu předsednictví téma Sahelu budeme diskutovat mimo jiné i na neformální ministeriádě, kterou budeme mít 29. a 30. srpna. A tady bychom se jako země EU měli dohodnout na tom, jestli budeme dále v této operaci pokračovat, nebo ne. Tato mise je v tuto chvíli pod naším vedením, takže tam nám skutečně záleží na tom, aby se tam neodehrálo nějaké překotné stahování našich vojáků, jako jsme toho byli svědky prakticky přesně před rokem v Afghánistánu.