Pro obranyschopnost země jde o jeden ze základních dokumentů. KVAČR navazuje na Bezpečnostní strategii ČR a na Obrannou strategii ČR, které byly schváleny v uplynulých měsících. „Změnou obranných dokumentů vláda reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci ve světě, kterou způsobila především agrese Putinova režimu na Ukrajině,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová. Kromě změny bezpečnostního prostředí dokument zohledňuje také nástup přelomových technologií, které mění charakter vedení války i navýšení obranných výdajů na nejméně dvě procenta HDP.

„Vizí, kterou KVAČR představuje, je odhodlaná a dobře připravená armáda, která bude schopná bránit Českou republiku ve spolupráci se spojenci v konfliktu vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, který může být vybaven jadernými zbraněmi,“ řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Koncepce je rozdělena na dvě části. „První se zabývá obdobím do roku 2030, kdy se počítá s výrazným navýšením investic do modernizace armády,“ uvedla ministryně Černochová. Místo současných 20 procent bude Česká republika investovat do nové techniky a vybavení až 60 procent výdajů na armádu. Peníze půjdou například na bojová vozidla pěchoty, nová děla, tanky, protiletadlový komplet SPYDER nebo letouny F-35. Dokument zároveň počítá s investicemi do nových technologií, navyšováním zásob a rozvíjením infrastruktury.

Mezi lety 2031 až 2035 budou investice stabilizovány na 35 procentech rozpočtu armády. V těchto letech se armáda zaměří na integraci nové techniky a výzbroje, na systémovou integraci nově pořízené výzbroje nebo na zabezpečení životního cyklu techniky a výzbroje.

KVAČR stanovuje šest strategických cílů výstavby armády. Jednou z hlavních priorit jsou investice do personálu. Ambicí je, aby v roce 2030 měla armáda 30.000 vojáků z povolání a až 10.000 příslušníků aktivní zálohy. V roce 2027 pak bude provedena revize personálního cíle.

Dalšími strategickými cíli je posilování připravenosti, nasaditelnosti a udržitelnosti, neboli obměna hlavních druhů pozemní i vzdušné bojové techniky; digitalizace systému velení a řízení; účinné působení ve všech operačních doménách; prohlubování mezinárodní spolupráce a rozvoj interoperability a posledním cílem jsou agilní inovace a zavádění nastupujících a přelomových technologií.