„Když trvá získat stavební povolení pět a více let, výsledný dům je nejen morálně zastaralý, ale především o třetinu dražší, protože za tu dobu stoupla cena stavebních prací. Délka stavebního řízení nás z pohledu České republiky jako celku v součtu připravila o desítky miliard korun,“ uvedl architekt po jednání s ministryní.

Jan Kasl ocenil, že Ministerstvo pro místní rozvoj promítlo do nového stavebního zákona velkou část z deseti tezí, které pro rekodifikaci sepsala Česká komora architektů už před více než dvěma roky. „Jen komplexní změna legislativy nám umožní zkrátit povolování staveb na jeden rok, držet tak krok s technologickými a environmentálními trendy a Česká republika zůstane konkurenceschopná v kontextu okolních zemí. Ty nám utíkají, jak ukazuje žebříček Doing Business mapující složitost stavebního řízení, ve kterém je například Polsko o více než sto příček před námi,“ reagovala ministryně Klára Dostálová.

Nový stavební zákon, který začne platit od roku 2021 a bude účinný cca v polovině roku 2023, přinese nové uspořádání stavební správy, dodržování lhůt a integraci dotčených orgánů do státní stavební správy. Nově už bude existovat pouze jedno řízení, což spolu s minimalizací počtu razítek zamezí nekonečnému toku odvolání a soudních přezkumů, které proces získání povolení protahují mnohdy o roky. „Naše stavební právo je především procesní. Cílem není postavit kvalitní dům, ale mít ho správně povolený. V odvolání proti územnímu rozhodnutí a následně stavebnímu povolení se dnes s oblibou napadají všechna závazná stanoviska dotčených orgánů, každé pak přezkoumává příslušné ministerstvo, a nakonec odpůrce stavby ještě ke všemu vznese námitku systémové podjatost,“ popsal svou zkušenost předseda ČKA a zároveň praktikující architekt. „Ochrana veřejného zájmu zůstane zachována, ale nekonečný ping – pong mezi úřady navzájem a úřady a soudy musí skončit. Každý musí mít právo na odvolání, ale v celém procesu jen jednou,“ reagovala Klára Dostálová.

Jan Kasl s ministryní dále hovořil o tom, jak bude zákon reflektovat právo obcí na samosprávu. Podle něho by měly mít obce možnost prosazovat svá práva již především v územním plánování, s čímž Klára Dostálová souhlasí. Se zástupci největších měst proto nyní Ministerstvo pro místní rozvoj hledá shodu, jak tuto oblast ve stavebním zákoně upravit. „Vnímám, že je problém pro velká města vytvořit a schválit v současných legislativních podmínkách územní plány. Na stole je v tuto chvíli možnost, že obce budou pořizovat územní plány v samostatné působnosti nebo v přenesené působnosti jako dosud. Se soudci zároveň jednáme o tom, jakou právní formou by byly vydávány územní plány. Jakmile v tomto bude více jasno, s městy se znovu sejdeme,“ dodala Klára Dostálová.

Ministryně se dohodla s Českou komorou architektů také na spolupráci při transformací brněnského Ústavu územního rozvoje, který je organizační složkou ministerstva. Do budoucna by z něj mohlo vzniknout vědecko – výzkumné a popularizační pracoviště, které bude sloužit státu také jako datová základna pro plánování infrastruktury a rozvoje. Byl by využitelný například pro tvorbu cenových map nebo typizaci určitých druhů staveb. „Abychom mohli v území rozhodovat, potřebujeme data a analýzy. Právě tyto činnosti by mohl stávající ústav vykonávat. První činnost, kterou brzy nově převezme, bude Národní geoportál a příprava Národního územního plánu, jehož vznik už schválili poslanci,“ dodala ministryně.