To by mělo podle předkladatelů návrhu zamezit systémové podjatosti, jejíž podstata je v tom, že úředník placený obcí nebude nikde dostatečně nezávislý na politickém vedení. A to komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru mění. Druhé čtení včera poslanci na více než tři týdny přerušili, aby měly výbory sněmovny dostatek času projednat a upravit pozměňovací návrhy. Znovu se ke stavebnímu zákonu sejdou 30. března.
„Jsem ráda, že i opozice na jednání Poslanecké sněmovny ocenila řadu principů, které v návrhu nového stavebního zákona jsou. To, na čem se neshodneme, je institucionální model stavební správy. Neustále slyším, že obcím touto změnou vezmeme nějaké pravomoci. To ale vůbec není pravda. Obce dnes žádné kompetence ve stavebním řízení nemají. Jde o přenesený výkon státní správy,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
V dnešním modelu přenesené působnosti je princip nastaven tak, že za tyto služby platí stát obcím zhruba čtyři miliardy ročně. Stavební úřady tak svoji činnost vykonávají za úplatu, a musejí tak dle zákona činit nezávisle na vůli politiků. Ale to se často neděje, a proto dnes soudy často judikují systémovou podjatost. „Někteří starostové si dokonce stěžují, že nejsou schopni zajistit personální obsazení stavebního úřadu a od státu na chod stavebních úřadů nedostávají dostatek peněz a musejí na ně doplácet z vlastních prostředků. Naposledy si včera stěžoval poslanec a starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Je tedy velmi paradoxní, že se i přes tyto obtíže nechtějí stavebních úřadů pod svými křídly vzdát a nechat tuto starost státu,“ vysvětluje ministryně Dostálová.
Závažný problém systémové podjatosti se nedávno řešil u Pražského okruhu, kdy o odvolání proti územnímu rozhodnutí bude muset rozhodovat Jihočeský kraj. „Nemohli jsme rozhodnout jinak, protože Praha by mohla být při rozhodování podjatá. Vedení města totiž podepsalo se státem memorandum, že bude stavbu podporovat,“ uvedla ministryně Dostálová. Námitky systémové podjatosti, které celé řízení zdrží o měsíce, jsou časté nejen u velkých infrastrukturních staveb, ale důvěrně ji znají třeba i stavitelé běžných bytových domů. Systémová podjatost je neoddiskutovatelný problém a často slouží ze strany odpůrců staveb jako nástroj k obstrukcím.
„Občanovi je přece úplně jedno, jestli vede stavební řízení úředník placený státem, nebo úředník placený obcí. Jemu jde hlavně o to, aby si stavební povolení vyřídil rychle, nezávisle a předvídatelně. A kromě toho malí i velcí stavebníci potvrzují, že současné uspořádání prostě nefunguje. Kdyby ano, nedostávala bych denně zoufalé dopisy od těch, kteří stavební povolení pro rodinný domek vyřizují roky, povolit bytový dům v Praze by netrvalo v průměru déle než pět let a povolit dálnici více než 13 let,“ doplňuje Klára Dostálová.
Návrhy opozice by stavební řízení nezrychlily
Ve výborech se objevil i opoziční návrh poslance Martina Kupky, který je postaven zejména na digitalizaci stavebního řízení. Digitalizace stavebního řízení určitě velmi pomůže, rozhodně však sama o sobě nevyřeší hlavní problémy stavebního práva. Tím je jeho složitost a roztříštěnost řízení i institucí. Pokud dnes vozíme dokumentaci pro stavební povolení na úřad v Avii, stejné množství dokumentů bychom posílali elektronicky.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV