Děkuji, pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Dovolte, abych vám představila vládní návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, takzvanou izolačku. Mnozí z vás se mě ptají, proč ten familiérní název. Já si myslím, že důležité je, aby si každý zapamatoval, že izolačka znamená, že pomáháme lidem se izolovat. Je to zapamatovatelný název, myslím si, že i srozumitelný. Obecně se domnívám, že politika by měla být srozumitelná. Věřím, že jste debatu k izolačce nebo k mimořádnému příspěvku sledovali. Omezím se proto na shrnutí hlavních bodů a také se vyjádřím k pozměňovacím návrhům, které byly přijaty v Poslanecké sněmovně.

Myslím si, že jedna věta, která shrnuje vývoj vzniku tohoto návrhu zákona, může znít: Bylo to velmi obtížné a bylo velmi obtížné přesvědčit hlavní politické aktéry o tom, že izolačka je ta správná investice do našeho zdraví, že to není výdaj. Myslím si, že je velmi dobře, že se nám podařilo přesvědčit zaměstnavatele a jejich svazy o potřebnosti tohoto návrhu. A také si jejich přístupu velmi cením.

Cílem návrhu je motivovat lidi k testování, nahlašování kontaktů a vstupů do karantény nebo izolace, což by mělo zamezit dalšímu šíření infekce mezi lidmi. Asi nemusím zmiňovat, že situace je kritická. Jen jedna třetina lidí s příznaky nebo po rizikovém kontaktu jde na testy. Lidé tak v případě onemocnění covid-19 nahlašují přibližně jen jednu osobu, to je dle výzkumu výrazně méně, než odpovídá skutečnosti. Myslím si, že každý z nás ví, že vždycky potkáváme více osob, myslím v tom epidemiologicky významném kontaktu, v řádu několika dní, než je jedna osoba.

Nízká ochota k testování a nahlašování kontaktů je dána hrozbou výrazného poklesu příjmů. Je to vedeno existenčním strachem, nemocenská, 60 procent... Asi nemusím více vysvětlovat. Nelze se tomu divit, protože 60 procent redukované hrubé mzdy je skutečně málo. O to více jsem ráda, že jsme jako vláda nebo jako sociální demokracie, zejména jako sociální demokracie, před dvěma lety prosadili zrušení karenční doby, to znamená proplácení prvních tří dnů nemocenské. Ten návrh zákona tenkrát byl velmi složitý, opravdu velmi složitý, vedlo to k velmi vyhroceným politickým situacím. Nedokážu si představit, jak by bez zrušení karenční doby vůbec v ČR i se vším, co se za poslední rok dělo, epidemiologická situace vypadala. Takže já bych to shrnula.

Naším návrhem chceme na propad příjmů lidí u nemocenské reagovat a motivovat občany k zodpovědnému chování, protože 60 procent nemocenské je v podstatě trestání těch zodpovědných.

Ve stručnosti principy našeho návrhu. Zaměstnavatel bude vyplácet zaměstnanci k náhradě příjmů navíc bonus v maximální výši 370 Kč, je to až 370 Kč, není to pevná částka, za každý kalendářní den karantény nebo izolace. Nejdéle však 10 dní. Jedná se o čisté částky, bez zdanění a bez pojistného. Tyto zvýšené náklady na mimořádný příspěvek nepůjdou k tíži zaměstnavatele. Zaměstnavatelé si vyplacený příspěvek odečtou z pojistného na sociálního zabezpečení, a celý mechanismus je tak pro zaměstnavatele velmi jednoduchý. Ještě jednou opakuji, že návrh izolačky byl v rámci tripartity projednán. Trvalo to několik týdnů.

Výše bonusu 370 Kč vychází z dohody v rámci sociálního dialogu. Zopakuji ještě jednou, velmi si cením toho přístupu zaměstnavatelů. Co se týká možného zneužívání tohoto příspěvku, protože na to velmi často padají dotazy, tak pro maximální výši příspěvku jsme nastavili strop, který je v součtu s náhradou mzdy ve výši 90 procent hrubé mzdy, to znamená 100 procent redukovaného vyměřovacího základu.

K diskusi o zahrnutí živnostníků, protože to si myslím, že je také klíčové, bych ráda uvedla, že podpora živnostníků bude řešena v rámci kompenzačního bonusu, který je v gesci ministerstva financí. Koneckonců příslušný návrh zákona zde budete dnes projednávat.

Co se týká podpory široké veřejnosti nebo odborníků k tomuto návrhu zákona, mimořádný bonus má podporu nejen sociálních partnerů, ale také odborníků vládního NERV. Izolačka má stát za tři měsíce předpokládané platnosti přibližně 1,2 miliardy korun.

To znamená, zhruba 400 milionů korun měsíčně. Při odhadovaném počtu 50 tisíc karantén měsíčně. Opět nemusím připomínat, že to je výrazně méně než náklady na pademii, kdy jeden den boje s epidemií stojí ČR přibližně 2 miliardy. Takže ještě jednou zopakuji, 400 milionů měsíčně vs. 2 miliardy denně. Izolačka tak může být poměrně jednoduchým řešením, která je mnohonásobně levnější než nekonečné plošné uzávěry ekonomiky.

Co se týká pozměňovacích návrhů přijatých Poslaneckou sněmovnou, první návrh zavádí povinnost zaměstnavatele ohlašovat nástupy na dohody o provedení práce nebo dohody o provedení činnosti. Týká se to také pracovních poměrů malého rozsahu. Je to tzv. evidence dohod. Hlavním cílem tohoto návrhu je zefektivnění kontrol nelegálního zaměstnávání a ochrana zaměstnanců před zaměstnavateli, kteří obcházejí předpisy. Považuji také za důležité, abychom měli informace o tom, kolik tzv. nepojištěných dohodářů je. Před rokem, když začala celá koronavirová krize, jsme zde diskutovali o tom, jak lidem, kteří ze dne na den přišli o svou práci, protože pracovali na tzv. nepojištěné dohody, jak jim pomoci. Já jsem argumentovala tím, protože se tito nepojištění dohodáři, a nevíme, jestli je jich 15, 50 tisíc nebo půl milionu, nemůžeme jim pomoci, protože nevíme, kolik jich je, nevíme, kolik těch dohod tito lidé mají, nevíme, v jaké výši, proto je velmi složité, protože zde opravdu neexistuje žádná evidence, nevíme, jak nastavit ten odpovídající, řekněme, bonus nebo kompenzační základnu, protože stát nemá data.