Děkuji, pane předsedo, do třetice dnes, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Jsem opravdu velmi ráda, že jsme ve sněmovně našli shodu nad tím, jak má Kurzarbeit v České republice vypadat. Tento zákon je připravený ministerstvem práce a sociálních věcí a je velmi poctivě vydiskutovaný a velmi tvrdě odpracovaný.

Při přípravě zákona jsme vedli intenzivní expertní politické i tripartitní debaty. K návrhu zákona byla vznesena celá řada poslaneckých pozměňovacích návrhů a Kurzarbeit byl sněmovnou schválen ve znění komplexního pozměňovacího návrhu poslanců Romana Sklenáka, Jany Pastuchové a Hany Oulické Jírovcové. Předkládaný návrh, se kterým před vámi dnes stojím, má velmi širokou podporu. A aby Česká republika byla v příštích letech či příštích ekonomických či hospodářských krizích připravena, tak si myslím, že je skutečně nezbytný. A jsem přesvědčena o tom, že to bude opravdu funkční pomoc.

Koneckonců jsme čerpali za těch více než 12 měsíců ze zkušeností s realizací programu Antivirus, který subvenconoval v uplynulé době po celou dobu trvání pandemie více než 1 milion unikátních pracovních míst. Ty hlavní principy návrhu jsou následující. Kurzarbeit spustí vláda po projednání s tripartitou a může určit regiony nebo sektory, ve kterých bude Kurzarbeit spuštěn. Oproti původnímu vládnímu návrhu může vláda také stanovit ukazatele, na základě kterých může být Kurzarbeit čerpán.

To znamená, že bude určen okruh zaměstnavatelů s nárokem na příspěvek. V případě krize spustí vláda Kurzarbeit poprvé na maximálně 6 měsíců. Pozor, to je velký rozdíl. Často se píše v médiích, že to je na 6 měsíců a pak zase na 3 a na 3. Ne, to jsou horní hranice, tzn. na maximálně 6 měsíců.

A pak je může, jak už jsem zmínila, opakovaně prodloužit na maximálně dvakrát tři měsíce. Celkově však kurzarbeit může být spuštěn maximálně na jeden rok.

Jak by měl fungovat v praxi? Zaměstnavatel bude zasažen krizí a práci bude přidělovat jenom v rozsahu 20-80 %. Ten přesný interval bude opět stanoven vládou v příslušném nařízení a bude se řídit dle povahy krize. Pokud to bude pandemie, tak budeme spíše tendovat k vyššímu poměru nepráce. Pokud to bude klasická hospodářská krize, tak tam se standardně naceňuje výpadek nepráce na 40 %. Tento rozsah bude počítán souhrnně, nikoli za jednotlivé zaměstnance. A pokud se případně zaměstnavatel dělí na části, třeba na provozovny, bude se míra nepřidělování práce počítat vždy jen u konkrétní části. Zaměstnanec bude za dobu na překážkách dostávat minimálně 80% náhradu mzdy. V řadě případů tak půjde o vyšší náhradu mzdy, než jakou dnes ukládá zákoník práce. Tzn. dnes jsou podle jednotlivých paragrafů zákoníku práce náhrady mzdy v rozmezí 60-100 %, ale také do toho zasahují kolektivní smlouvy. V krizi tak nejenže ochráníme pracovní místa díky spuštěnému kurzarbeitu, ale také nedojde u zaměstnanců k zásadnímu propadu příjmů a tím pádem bude dosaženo druhého efektu kurzarbeitu, tzn. nebude se propouštět, ale zároveň nebude docházet ke snížení spotřeby v ekonomice nebo respektive ne k tak zásadnímu snížení spotřeby v ekonomice. To vnímám opravdu jako jeden ze základních a klíčových principů kurzarbeitu.

Co se bude týkat spolupráce firem s úřady práce, tak zaměstnavatel zašle nejpozději do 20. dne následujícího měsíce přehled nákladů, tzn. dejme tomu, že by kurzarbeit byl nyní spuštěn, tak za červen musí přehled nákladů zaměstnavatel zaslat do 20. července, ale samozřejmě to může udělat také mnohem dříve. A poté, co úřad práce obdrží přehled, má osm dní na zaslání finančního příspěvku. Pokud zaměstnavatel přehled nákladů pošle třeba hned první týden v následujícím měsíci, například na červnovém příkladu, za červen 3. července, tak do 11. bude mít firma peníze. A dostane je velmi brzy. Ještě před výplatním termínem. Tzn. cílem je, aby firmy nemusely předfinancovávat výplaty a aby zaměstnanci dostali náhradu mzdy za neodpracovanou dobu současně s výplatou.

Jen pro vaši informaci, u Antiviru se nám daří po celou dobu zasílat příspěvky v průměru šest dní po obdržení přehledu. Tzn. že u 70 000 firem, které jsme z Antiviru za posledních 14 měsíců podpořili, tak průměr je šest dní. A to dokonce i přesto, že například Praha na sebe stahuje třetinu všech firem, které o podporu z Antiviru žádaly. A jak už jsem zmiňovala, zaměstnavatel pak bude moci využít zaslané příspěvky od úřadu práce na výplatu zaměstnanců, ale také i na odvody, které se musí platit do 20. následujícího měsíce, to je standardní věc. Musím říci, že potřeba předfinancovávání, a to znamená porušení cash flow pro firmy, tak to byla věc, která byla asi nejslabším místem Antiviru, ale i přesto se nám to dařilo posílat velmi rychle a v návrhu kurzarbeitu už je to ošetřeno tak, že skutečně pokud firma co nejrychleji zašle přehled, tak nemusí pak předfinancovat ani výplaty, ani odvody. V době krize to pomůže jak firmám, tak i zaměstnancům a všechno bude v nejlepším pořádku.

Zaměstnavatel dostane od státu 80 % nákladů, tedy náhrady mzdy a odvodů, a to maximálně do výše 1,5násobku průměrné mzdy. Zaměstnavatelé, kteří budou do kurzarbeitu zařazeni, tak nebudou smět po zákonem stanovenou dobu vyplácet dividendy. To je další věc, o kterou jsem po celou dobu usilovala. Když bude zaměstnavatel dostávat pomoc od státu, nevidím důvod, proč by měl vyplácet dividendy.

Ještě další klíčový prvek, zaměstnanci se budou moci zapojit do dalšího vzdělávání či rekvalifikací. A to po dohodě úřadu práce a jejich zaměstnavatele. Myslím si, že to je v době, kdy přecházíme na ten tzv. Průmysl 4.0, automatizaci, digitalizaci, tak naprosto zásadní věc. Je to velmi žádoucí a my už v tuto chvíli podnikáme jako resort práce a sociálních věcí všechny nezbytné kroky, abychom na tyto další výzvy byli připraveni a dobře jsme na úrovni tripartity spolupracovali i v oblasti dalšího vzdělávání a rekvalifikací.

Zaměstnance podpořené z kurzarbeitu také nebude možné ihned po skončení podpory vyhodit. Budou chráněni polovinu doby, na kterou pro ně byl pobírán příspěvek. Tzn. že pokud firma čerpala kurzarbeit šest měsíců, tak po skončení čerpání příspěvku z kurzarbeitu ten daný zaměstnanec nemůže další tři měsíce dostat výpověď. To je opět tak, jak známe německý model kurzarbeitu, naprosto klíčové. To je také důležitá ochrana, aby si někdo nenechával zaměstnance jen kvůli příspěvkům a potom se jich okamžitě, omlouvám se za ten výraz, zbavil. V krizích musíme totiž pracovní místa chránit. Náklady na propouštění jsou obrovské jak na straně zaměstnavatelů, tak samozřejmě na straně zaměstnanců, ale také i pro stát. A proto je kurzarbeit ve světě tak oblíbený.

Co se týká dvou poslaneckých návrhů, které PS přijala, tak bych ráda zmínila to, že se jedná o zjednodušení administrativy. Ta první změna, kterou navrhl pan poslanec Novák, omezí zbytečnou administrativu u přiznávání podpory v nezaměstnanosti. To odlehčí zejména úřadům práce, které se pak budou moci soustředit na svou klíčovou agendu. A pomůže to jak uchazečům o zaměstnání, tak úřadům práce.

Ta druhá změna, druhý poslanecký návrh, který předložila paní poslankyně Oulická-Jirovcová, se týká tzv. B2B komunikace, taktéž omezuje zbytečné papírování a snižuje administrativní zátěž uchazečů o zaměstnání. A to rozšířením digitální komunikace mezi úřady práce a Českou správou sociálního zabezpečení.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, tento výsledný sněmovní návrh je založen na široké shodě, a to jak na politické, tak na odborné úrovni, ale i na úrovni sociálního dialogu, a proto vás prosím o podporu tohoto zákona.

Velmi děkuji.