No vida! Před 14 dny jsem se vás v anketě ptala, co by kromě navýšení rodičáku ulehčilo život s malými dětmi. Odpovědi byly jako přes kopírák: zkrácené úvazky, bydlení a pak jesle, jesle, jesle!

Mám za to, že polovina dnešních partnerství nekončí pouze kvůli nekomunikaci mezi partnery, nevěrám, alkoholismu nebo domácímu násilí. Velkou zkouškou vztahu je narození dítěte. Kdo říká, že se tím nic nezmění, tak si lže do kapsy. Změní se i rodinné příjmy, což je mohutný stres pro oba. Jeden živí a ani nepřepíná a druhý nemůže nic, protože nemá takovou práci, která by se dala dělat na zkrácený úvazek, ani prarodiče, kteří by hlídali. A pak je tady dítě, které do tří let nemá šanci dostat se do školky a jesle jsou v nedohlednu, nebo přecpané. Může se někdo divit, že se rodiny do dalších dětí nehrnou?

Tuhle českou nesnáz mladých rodin znám z dob, kdy jsem dělala ředitelku Odboru rodinné politiky na MPSV, prošla jsem si jí jako matka a věnuji se jí jako ministryně. Chci přejmenovat dětské skupiny na jesle, aby bylo všem jasné, o co jde. Chci zajistit místo v jeslích pro všechny rodiny, které to budou chtít nebo potřebovat. Děti po jeslích přejdou do školky, do školy, no a dál to všichni známe. Aby ale jesle vznikaly a byl jich dostatek, je potřeba zajistit hlavně jejich stabilní financování. Připravili jsme proto novelu zákona, která všechno tohle bude obsahovat. Nechte se překvapit!