Jsem ze stejné strany jako jedna z předřečnic paní poslankyně Nytrová. A cítím opravdu velkou potřebu tady prohlásit, že se absolutně distancuji od toho, co tady říkala. Nechci tady plynule hovořit půl hodiny, nebo 45 minut, abych jedno po druhém vyvracela to, co tady bylo z jejích úst řečeno. Ale jsem opravdu přesvědčena - jak v tom oboru pracuji dlouho - že ta snůška těch nesmyslů byla opravdu dlouhá.

Jinak jsem chtěla říci, že opravdu pro mě osobně je nejdůležitější, aby ty děti vyrůstaly v rodině, která je miluje. Jestli ta rodina je úplná a tak zvaně tradiční, nebo je neúplná a to je česká realita. My nemůžeme cílit jenom na tradiční rodinu, protože tady půlka rodin prostě tradiční není. Protože to jsou osamělí rodiče. Taková je prostě situace. Ať se nám to líbí, nebo ne.

Anebo jestli ta rodina je s dvěma rodiči, kteří jsou stejného pohlaví. Myslím, že ten pojem je docela jasný. Tak mně je to úplně jedno. Pro mě je opravdu podstatné, aby to dítě bylo v bezpečí, mělo ty své rodiče, ať je to kdokoliv, rádo. A ti rodiče měli rádi to dítě.

A to si myslím, že je to, oč tady běží. A já osobně několik takových párů znám, náhodou. Opravdu náhodou, jak jsem šla životem, tak jsem prostě takové potkala. Znám i takové, kde jsou dva muži a dítě. Znám i takové, kde jsou dvě ženy a dítě.

A prostě chci jim pomoci aby - když nastane nějaká špatná situace - abychom si byli jisti, že to dítě bude v komfortní situaci. Protože, to rozhodování jak soudů, tak i našich OSPODŮ, může být velice nejednotné. Můžou se tam objevit najednou nějací příbuzní, kteří budou říkat. No jo, ale my jsem tady heterosexuální rodina, my to dítě chceme.

Přitom to dítě je vidělo třeba velice zřídka ve svém životě a prostě s nimi žít nechce. Je zvyklé na toho druhého, třeba nebiologického rodiče - když se něco stane tomu biologickému. Opravdu bych chtěla zaručit, aby to dítě, které je v té určité rodině zvyklé, aby bylo v pohodě, aby mu nikdo neubližoval. A to si myslím, že bychom měli mít na mysli všichni. Děkuji.