Děkuji, pane předsedající. My jsme tam debatovali s panem předsedou Bartoškem o platech v ozbrojených složkách. Omlouvám se.

Děkuji za slovo. Já jsem tady tento celý den velmi bedlivě naslouchala všem argumentům, které padly, dělala jsem si poznámky, mám tady celou řadu grafů. Budu věcná, jako jsem vždy, a budu reagovat pouze na to, co tu bylo řečeno, to znamená nebudu se odchylovat, budu skutečně reagovat - a zvažovala jsem, jestli to vzít od odpoledne, k ránu, ale vezmu to od rána, tak jak jsem si dělala poznámky, ať to má nějaký spád.

Ano, odpovědné rozpočtování je v nastavování trendů. S tím naprosto souhlasím. To je neoddiskutovatelný fakt. Trendů veřejných rozpočtů. Takže proto my sledujeme saldo očištěné o vliv hospodářského cyklu. Řekla jsem to v úvodním slovu, opakuji to tady neustále. Podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti může být minus jedna procenta HDP, u nás se pohybuje kolem plus jedna procenta HDP. Takže to jsou ty trendy, které sledujeme. Zdraví veřejných financí, strukturální saldo a samozřejmě výši dluhů.

Mandatorní výdaje v poměru k HDP klesají. Dovolím si vytáhnout první graf. (Ukazuje.) Klesají v poměru k HDP. Pokud bychom se měli bavit o absolutním poklesu, tak ten by znamenal buď pokles například průměrného důchodu nebo nižší počet důchodců, a to při růstu cen a mezd v ekonomice a vývoji struktury obyvatelstva je zcela nereálný požadavek.

Rizika makro i daní jsou vychýlena směrem dolu. Ano, já jsem to tady připouštěla. Máme to ve všech oficiálních dokumentech, že se domníváme, že makro se bude pohybovat v příštím roce něco kolem tří procent, do tří procent. Samozřejmě se bude predikce zpřesňovat. Nicméně stále se domníváme, že je to makro postaveno na zcela reálných základech. Tak jak jsem řekla v úvodním slovu, podporuji i průzkumy predikcí ostatních domácích i zahraničních institucí. Jenom mimochodem, dneska jsme byli vyhodnoceni ratingovými agenturami jako 11. země s nejlepším ratingem a z V4, nebo z bývalého východního bloku jsme na prvním místě. Dnes úplně čerstvá zpráva, během dopoledne jsem ji zaznamenala v ČTK, tak jenom že mi tak utkvěla v hlavě.

Pan předseda Kalousek hovořil ve svém ranním vstupu o tom, že v podstatě máme nedostatečné investice a srovnával to s rokem 2012, kdy říkal, že v tom roce 2012, kdy byla hluboká krize, tak vlastně měli větší investice. Na rozpočtovém výboru mluvil o létech 2008 a 2009. Dobře, takže já se budu věnovat létům 2012, mám tady ten vývoj celý od rok 2007. Zaprvé je nutno říct, že není možné srovnávat nesrovnatelné, to znamená, že nelze porovnávat skutečnost a rozpočet. To znamená, můžeme buď porovnávat plán vs. plán, nebo skutečnost vs. skutečnost. Takže když se podívám na ten rok 2012, tak v podstatě tam byl plán, pokud vidím dobře, 96,9 v čerpání. A když se podívám, já mám tady přesné grafy, tak samozřejmě většinu z toho dělaly příjmy EU, nebo resp. výdaje poskytnuté z EU. To znamená, že si musíme uvědomit také, kdy dáváme z národních zdrojů, kdy jsou to příjmy EU, a vlastně porovnávat skutečně to, co k sobě patří. Naopak kdybych se ještě měla věnovat tomu roku 2008 a 2009, ale nebudu, protože chci být korektní, dnes to nepadlo, padlo to jen na rozpočtovém výboru, tak tam hrály roli ještě další kritéria, a to, že v podstatě se tam překrývala programovací období, a to vždycky prostě hraje takto roli. Proto také nebudu vyzdvihovat třeba léta 2015, 2016, kde jsme se dostali do úplně stejného postoje, to znamená toho, že se nám překrývala jednotlivá programovací období.

Pak tu byla řeč o tom, že kapitálové výdaje z hlediska procentuálního, že jejich čerpání ve vztahu ke procentu HDP, že se pohybují níže než například v létech 2009, 2010, 2011, 2012. No. Za jakou cenu? Je to pravda. Tady vidím rok 2010. (Ukazuje další graf.) To procento vůči HDP bylo, kapitálové výdaje, procento celkových výdajů asi 10,3; vůči HDP to bylo 3,3. V roce 2009 to bylo 11,4; vůči HDP 3,4. Na rok 2019 plánujeme 8,1; vůči HDP 2,2. Za jakou cenu? Za cenu obrovského plánovaného deficitu. Jenom pro srovnání. Dívala jsem se na rok 2010, tak jak jsem si dělala, vlastně studovala historii, tak tam bylo makro 2,3; ale čtyřnásobný deficit. Deficit, který se pohyboval téměř ve výši více než 150 miliard. My na rok 2019 plánujeme makro zhruba kolem tří procent a deficit 40 miliard, tedy 0,7 procenta HDP. (Velký hluk v sále z pravé strany a z vládní lavice.)

Ještě bych možná ukázala pro srovnání, je to barevné, takže to bude hezky vidět. (Ukazuje modrozelený graf.) Máte tady od roku 2013 vždy vedle sebe dva grafy - schválený rozpočet čerpání kapitálových výdajů a skutečnost. Ta zelená část jsou vždycky prostředky EU, ta modrá jsou národní zdroje. Tak jenom pro srovnání, tady vidíte, že z národních zdrojů plánujeme téměř 80 miliard. Takže ona je to skutečně hra čísel a je možné s nimi potom takto hrát, když prostě vytrhneme ty věci z kontextu. Takže musíme se k nim skutečně postavit čelem.

A to nechci vůbec, protože chci být korektní a nechci tady vytahovat žádné staré bolesti, tak vůbec pominu velkorysostí sobě vlastní, jak problematické bylo čerpání ropy v té době, kdy vlastně velké množství asi za 14 miliard bylo pokryto trestním oznámením. Ale to prostě ponechávám teď, a už to nebudu v žádném případě rozebírat dále. (Příšerný hluk v sále.)

Co se týče podílového vyjádření, kapitálové výdaje rostou. Rok 2018 6,6 % celkových výdajů. Rok 2019 8,1 % celkových výdajů. Neinvestiční nákupy jsou v nárůstu o 4,7 %, to znamená o 5,6 miliard korun na 124,8.

Ale z hlediska struktury výdajů, a za chvíli ukážu graf, tak to prostě není částka, o které by tady stálo za to se bavit.

Sociální systém, zejména pak sociální výdaje na důchodové dávky. Neohrozí ani tak krize, kterou tady neustále je vyhrožováno, jako spíše jejich nastavení do budoucna a zastropování věku odchodu do důchodu. Ale tímto tématem se vláda bude zabývat. Bylo už předmětem několika koaličních rad, připravuje se, MPSV předloží podle tohoto zákona analýzu na dané téma. To znamená, jsme dohodnuti do konce roku předložit analýzu a návrh věcných řešení.

Padalo tady neustále zvyšování mandatorních výdajů. Padalo tady nejzásadnější, za chvilku si vytáhnu ten koláč, jsou důchody a sociální systém. A my si musíme položit otázku. Já si vzpomínám, když tady hlasovala Poslanecká sněmovna, tato Poslanecká sněmovna, o navýšení důchodů, tak pokud si vzpomínám, tak to bylo schváleno valnou většinou poslanců. A já si myslím, že tady nemůže hrát roli hledisko jenom finanční, ale také lidské. To znamená, že také to, že skutečně důchody, je to nejvyšší zvýšení důchodů za deset let. Já netvrdím, že to je důchodová reforma. To ne. To je úprava důchodového systému tak, aby se důchody zvedly způsobem, který bude odpovídat alespoň částečně životní úrovni našich lidí a v podstatě toho, že výše důchodů neodpovídá této životní úrovni.

Pan předseda Okamura hovořil o zpomalení ekonomiky. My s tím počítáme, máme to, jak jsem řekla, ve všech našich oficiálních materiálech, je to zakomponováno v návrhu. Jsme si vědomi velmi dobře rizik a Ministerstvo financí je transparentně popisuje. Ale na druhé straně, a budeme se určitě o tom bavit v rámci dalších čtení, pokud se státní rozpočet do nich dostane, já věřím, že ano, tak si musíme říct, kde škrtat. Protože někdy návrhy, nezlobte se, a teď nejsem adresná, jsou skutečně demagogické. To znamená, co nám vadí? Vyšší počet učitelů? To, že jim zvedáme platy, abychom udrželi tyto lidi v tom systému? To, že zvedáme platy ve veřejném sektoru a ozbrojených složkách, což jsem nakonec slyšela teď i z úst opozice, že by se mělo zvednout. Jinak my jsme těm ozbrojeným složkám zvedli za poslední dva roky plat o 28 %. Dvacet procent ta minulá vláda, osm procent teď zvyšujeme k 1. lednu. A je to v pořádku. Uvědomme si, že ve veřejném sektoru přes 30 % zaměstnanců je vysokoškolsky vzdělaných. Možná, že to číslo je i vyšší, takže mě nechytejte za slovo. To znamená, jestliže chceme profesionální veřejnou správu, tak ji prostě musíme zaplatit. A tady si myslím, že minulost zůstala velmi, velmi dlužná. (V sále je permanentní neklid a hluk, poslanci diskutují mezi sebou a v hloučcích.)

My se věnujeme snižování pracovních míst a já za chvíli vytáhnu další z grafů a ukážu vám, třeba mně poradíte, kde snižovat. Kde škrtat. Nicméně, začali jsme mrtvými dušemi. Myslím si, že jsme první, kdo se do něčeho takového pustil. Nebylo to vůbec jednoduché, ty diskuse. Bylo to velmi náročné, protože ono když se o tom mluví jen tak obecně a pak se sedne s těmi resorty a trvá se na tom a berou se ty peníze, tak samozřejmě je to nepříjemné. A říkáme jedním dechem, je to první krok. Ale na druhé straně si dovolím vám ukázat za chvíli na grafech, a možná to udělám hned, ať to neodkládám. (Ukazuje koláčový graf.) Tak ono zase to tak dramatické není. Pan předseda Kalousek tady hovořil, pokud si dobře pamatuji, pokud ne, tak to bylo možná na rozpočtovém výboru, srovnával nárůst počtu mých zaměstnanců oproti roku 2013 a 2019 o 44 919 míst.Tak se na to podívejte, tady to mám.

31 060, to znamená 69 %, dělají zaměstnanci v regionálním školství. 4 159, to je 9 %, dělají příslušníci policie, hasiči, vězeňská služba, celníci. V pořádku, ne? Vojáci z povolání, 1 922, to jsou 4 %. A ostatní zaměstnanci, to je 7 778, to je 18 %. Tak si vezmeme ty ostatní zaměstnance, těch 7 778, tam by teoreticky rezerva mohla být podle názoru opozice, tak se podívejme. 47 %, to znamená 3 623, nám dělají úřady práce. A víte proč? Víte proč? Já vám to řeknu. Protože převzali historicky správu dávek z municipalit. Proto jich tam máme tolik.

Další máme, to už nejsou velké položky, ale budeme se jich držet postupně: Ministerstvo vnitra 5 %, 425. Ministerstvo pro místní rozvoj 7 %, 557. Zaměstnanci Ministerstva průmyslu a obchodu 4 %, zaměstnanci soudů 2 %, civilní zaměstnanci ve vězeňství 5 %, zaměstnanci Núkibu 3 %, zaměstnanci Finanční správy 942 kusů, je to 12 %. Bylo to v souvislosti s agendami EET a kontrolní hlášení. A ostatní 1 155, 15 %. Takže to jsou samozřejmě rezervy, které budeme přezkoumávat, důsledně. Jakož i rezervy na resortech. Ale nečekejme od toho nějaké dramatické výsledky. Já se tomu budu věnovat osobně, nicméně na druhé straně prostě vidíte sami, že ta struktura dává logiku.

Já mám samozřejmě další graf, strukturu zaměstnanců z pohledu státního rozpočtu a srovnání let 2019 a jejich změnu oproti 2018. Tady mám přesně uvedeno, kolik kdo činí početně a mám k tomu i kde dochází k nějakému buď nulovému nárůstu, nebo došlo k nárůstu, anebo je naopak propad. Tady se podíváte, nebudu vás tady, já to můžu předčítat, komukoliv to zapůjčím, komukoliv. (Ukazuje na grafu.) Ale vezmu ty největší koláče. Pedagogové, 16 109, ano navyšujeme pedagogy od 1. ledna 2019. Nemáme to dělat? Jde někdo proti? Proti pedagogům? Já si myslím, že není. Nepedagogové, nenavyšujeme. A to je největší položka a pak už se bavíme v podstatě v kusech. A máte tam i minusy, takže i snižujeme. Takže jenom, abychom si řekli, o čem vlastně mluvíme, o čem se tady bavíme - když teda hledáme úspory. A já budu ráda, když mi někdo řekne, kde vidí ten prostor.

Tady padala celá řada věcí, ke kterým já se vyjádřím, to byly už hodně detailní věci, na dalším čtení. Ale musím ještě zareagovat na pana poslance Skopečka. A to je jedna věc. On říká, že, a já jsem to tady včera skutečně řekla, nebudu to zapírat, to nedělám nikdy a dělat nebudu - já jsem řekla, že jsme na rok 2018 plánovali deficit minus 50 miliard, máme naplánovaný, schválila ho Poslanecká sněmovna. A že podle našich prognóz, tak jak vlastně se nám vyvíjí teď evropské peníze, vývoj příjmů ke konci roku, tak jsem uvedla už oficiálně, že očekávám vyrovnaný rozpočet. A řekla jsem, že jsem přesvědčena o tom, že to příští rok také dopadne lépe než je plán. Ale je rozdíl a já s veškerou pokorou přistupuji k zákonu o státním rozpočtu, připravovali jsme ho s maximální odpovědností, ale je potřeba si uvědomit, co se zohledňuje a co musí ministr financí zohlednit při přípravě zákona o státním rozpočtu. Ministr financí, resp. Ministerstvo financí, v jehož čele stojí ministr financí, má tři zásadní funkce. Kromě funkce redistribuční, kdy vlastně zabezpečuje tady jakýsi transfer sociálních dávek atd., důchodů. Alokační - zabezpečuje platy státních zaměstnanců, tak má především roli stabilizační. To znamená, stabilizátora ekonomiky. A musí zohledňovat v zákoně o státním rozpočtu i rizikové faktory. To znamená, když je předkládán návrh zákona o státním rozpočtu, ano je to politická záležitost, tzn. musí být zohledněny politické priority, tak se předloží jakési maximální výdaje a odhadované příjmy v souladu s makroekonomickou predikcí, kterou letos poprvé Výbor pro rozpočtové prognózy označil za realistickou. A dlouhodobě je dělaná konzervativním realistickým způsobem. A z toho musíme vycházet.

Pak jsou samozřejmě další faktory, které je třeba brát na zřetel. Sledujeme vývoj brexitu, který by samozřejmě mohl za určitých okolností mít dopad do naší ekonomiky. Sledujeme vyjednávání. Analyzujeme tyto věci, rizika s tím spojená. Sledujeme rizika vnitřní, tzn. vývoj na trhu práce, padlo to tu několikrát. Máme přezaměstnanost. Máme 300 tis. volných míst. Vidíme to prostě v daňové kvótě - ano, která nám stoupá, pane poslanče Skopečku, ale z toho důvodu, že jsou takto strukturovány příjmy státního rozpočtu, že přes 50 % nám dělají odvody ze sociálního.

Samozřejmě že nám také hrají roli další faktory, už vedlejší, jako že nám roste trh s nemovitostmi atd. Sledujeme vývoj peněz z EU. Záleží samozřejmě, v jakém se nacházíme programovacím období, jak se nám daří čerpat, jak se nám daří investovat do určitých projektů a programů. Takže to jsou všechno věci, které musí být při přípravě státního rozpočtu zohledněny, a proto musí být státní rozpočet neboli návrh zákona o státním rozpočtu, zejména v té příjmové straně, připraven obezřetně, a to se samozřejmě děje. Proto očekáváme ten výsledek lepší. Ale musíme prostě zohlednit všechny tyto faktory. A výsledkem politických priorit této vlády - a já si myslím, že jsou správně nastaveny, že kdy jindy přidat důchodcům, kdy jindy zvednout platy ve veřejném sektoru, kdy jindy zvednout platy učitelům, než v době, kdy se daří ekonomice. A naší ekonomice se daří už šestým rokem a jsem za to ráda, velmi. A na druhé straně nerezignovat na investice. Já si myslím, že jsme na ně nerezignovali, že těch 80 mld. z národních zdrojů je prostě rekordních. Kromě toho ve vztahu k podílu HDP nám mandatorní výdaje klesají, to jsem vám jasně ukázala na tom grafu. A současně jsme nerezignovali na další věci, jako je sport, jako jsou dotace, které míří do obcí, které spravuje třeba Ministerstvo pro místní rozvoj, jako je věda, výzkum, kde jsme přidali - nakonec to ocenil i pan poslanec Bělobrádek. Ale samozřejmě věda, výzkum je další téma, o tom se určitě budeme bavit třeba na jiných čteních nebo na půdě rozpočtového výboru, je to i o kvalitě, nejenom o tom nějakým způsobem tam nasypat peníze.

Takže tolik v rychlosti. Já mám tady celou řadu ještě technických reakcí na pana předsedu Stanjuru, kdy mluvil o SFDI a o těch věcech. Tam celá řada problémů je způsobena tím, že se vykazuje celá řada formulářů a celá řada těch listin, o kterých hovořil z důvodu ČSÚ. Bylo s nimi jednáno, oni slíbili, že omezí některé jiné údaje, které musí podnikatelé uvádět. Budu s nimi zase jednat nebo případně obce, tady se bavíme o obcích, o municipalitách, budu s nimi dále jednat. Mám domluvenou schůzku s panem předsedou na to téma, že budeme prezentovat do konce roku jasný úbytek formulářů a listin, které se musí vykazovat. A hlavně my je sjednotíme, protože něco se vykazuje např. pro Finanční správu, něco pro Český statistický úřad.

Ještě vám dlužím, pane předsedo Stanjuro, jedno číslo v rychlosti v tuto chvíli, a to je číslo čerpání kapitálových výdajů k dnešnímu dni, jste se ptal. Je to 72,2 mld., tzn. 80,2 %. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad ANO, sociální demokracie.)