Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, a samozřejmě vážení televizní diváci, kterým je dnešní schůze vyvolaná opozičními poslanci především určena.

Do voleb zbývá přesně 126 dní. Z tiskových konferencí volební koalice Pir-STAN a pravolevé koalice Spolu víme, že opozice už svou volební kampaň zahájila. Proto si není potřeba nalhávat, že dnešní schůze je čímkoliv jiným než součástí této předvolební agitace. A protože jde v pořadí už o třetí pokus vyslovit nedůvěru této vládě, dobře víme, že každá minuta televizního přenosu nepochybně bude náležitě využita jednotlivými opozičními lídry, kteří se budou vzájemně předhánět v tom, kdo si na vládě takříkajíc smlsne víc. Zkrátka kdo se do toho titulku na Novinkách nebo iDNES dostane. Jako byste se, kolegové, nepoučili, že negativní kampaň příliš nefunguje a že zvlášť v době čerstvě a draze získaného návratu do normálu v průběhu nejdůležitějších logistických akcí v novodobé historii této země, tedy plošného očkování a testování populace, by bylo vyslovení nedůvěry vládě krokem mimořádně nezodpovědným.

A nenechte se mýlit, obzvlášť v této nelehké době by případné vyvolání chaosu, nejistoty a zmatku, nikomu žádné politické body nepřineslo. Tvrdíte, že nemůžete jinak. A odvoláváte se na údajný střet zájmů. Ve skutečnosti pouze zneužíváte složitosti problematiky evropského financování k vlastnímu mediálnímu zviditelňování.

Jistě, speciálně pro Pirátskou stranu toto není nic nového. Česká republika už jednou kvůli vašemu senátorovi o stovky milionů z evropských zdrojů přišla. A to na základě jeho následně nijak nepotvrzeného pošpinění Evropskou unií financovaného projektu monitorovacího systému na evropské dotace v České republice. Účet pro naši zemi? Zbytečná škoda 800 milionů korun. Poškodit vládu Andreje Babiše za jakoukoliv cenu. Včetně ohrožení zájmů České republiky. Jistě. To je přesně to, oč tady běží. Ale Česká republika není anarchistické zřízení, nejsme v Karibiku 18. století. Jsme suverénní právní stát, a povinností každé zodpovědné vlády je bojovat za fiskální zájmy této země.

V případě sporu mezi právním řádem České republiky a cizím právním výkladem je namístě soud, nikoliv politická agitace opozičních lídrů. Jsou principy, které platí a které nemůžete zpochybňovat. Ani v předvolebním boji. A jedním z nich je, že se musíme řídit zákony. Tvrdíte, že vláda v době koronavirové dostatečně nepodpořila naši ekonomiku a životní úroveň v zemi. Střílíte od pasu nápady, které by znamenaly o stovky miliard větší schodky, a také ohrožení stability zdravotního či sociálního systému. Vysmíváte se vládní pomoci, která přitom ke konci května přesáhla 466 miliard. Jedním dechem ale hovoříte o potřebě zvyšování daní, o změně valorizačního vzorce v neprospěch seniorů a o potřebě drastických škrtů.

Jak jdou dohromady tyhle nápady s podporou životní úrovně? Napoví pohled do historie a trocha čísel k tomu. Píše se rok 2008 až 2009. Velká recese. A vládní pomoc v jaké výši? Žalostné jednotky miliard. Zoufale malá vládní pomoc. Tak malá, že se stala jedním ze spouštěčů další opakované recese, kterou jste vyvolali vlastní politickou zbabělostí. Jak ODS, tak TOP 09 pomoci ekonomice historicky naprosto selhaly. Neměli jste dostatek odvahy reagovat odpovídajícím způsobem a proto, nezlobte se na mě, je vaše dnešní kritika zcela, ale zcela nevěrohodná.

Slyšeli jsme a ještě uslyšíme sto pohádek o důvodech pro nedůvěru, ale už ne nezpochybnitelnou pravdu o tom, že Česká republika a její hospodaření vyšplhaly za této vlády v žebříčku důvěryhodnosti na úroveň Belgie, či Velké Británie. A že podle Eurostatu jsme stále čtvrtou, nejméně zadluženou zemí EU, a naše ekonomika je přitom v dobré kondici. Nezaměstnanost nízká, a máme našlápnuto k velmi solidnímu hospodářskému růstu. Proč? Protože víme, že konsolidace veřejných rozpočtů musí být chytrá, pozvolná a bez drastických škrtů. Přesto si říkám, že ta dnešní schůze, i když pravděpodobně nepřinese této zemi a jejích občanům nic hmatatelného ani užitečného, může být pro voliče v jistém smyslu, užitečná.

Občan vždycky hledá jasné alternativy, přemýšlí a vyhodnocuje. Za kulisami této politické manéže je vláda, která odvedla pro Českou republiku velký kus práce. Jsem hrdá na to, že svědomí této vlády může být naprosto čisté. A nyní budu konkrétní a začnu popořadě. Naše veřejné finance patří mezi nejlepší v Evropě. Zatímco státní dluh v roce 2013 byl 41,1 % HDP, tak ke konci roku 2019, což byl poslední necovidový rok, jsme ho snížili o více než 12 procentních bodů, na 29 % HDP. A právě díky této mimořádné rezervě a jasnému trendu, si můžeme nyní, v období bezprecedentní krize, dovolit podporovat lidi, firmy a ekonomiku. A to nikoliv jak tvrdíte na úkor budoucích generací, ale právě díky tomu, že jsme v uplynulých letech takto nekompromisně šetřili. A co je ještě důležitější? V současnosti je výše státního dluhu na úrovni 39,9 % HDP. Hovořím prosím o konci prvního čtvrtletí 2021. To je stále méně, než oněch 41,1 % v roce 2013. Ano, přesně tak. Stále méně.