Ministryně Schillerová: Tato novela zákona o dani z příjmů je typický antikrizová

11.06.2020 17:50 | Zprávy

Projev na 24. schůzi Senátu dne 11. 6. 2020 k návrhu zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2

Ministryně Schillerová: Tato novela zákona o dani z příjmů je typický antikrizová
Foto: Hans Štembera
Popisek: Alena Schillerová

Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych vám představila návrh protikrizového daňového balíčku. Cílem tohoto návrhu je zmírnit některé nepříznivé ekonomické dopady koronavirové pandemie prostřednictvím novel 6 daňových zákonů.

Asi nejvýznamnější je novela zákona o dani z příjmů, která umožňuje uplatnit daňovou ztrátu, vzniklou daňovou ztrátu, i za období zpětně. Dnes, asi 25 let, máme v zákoně o dani z příjmů možnost, když vznikne daňová ztráta, dojde k jejímu vyměření, aby byla proti základu daně, pokud nějaký existuje, uplatněna v následujících 5 letech. Je to na poplatníkovi, jak to udělá. Jestli to udělá v jednom roce, ve dvou, ve třech. Chceme umožnit, protože není pochyb o tom, že daňová ztráta za rok 2020 vznikne celé řadě daňových poplatníků na dani z příjmů, tak chceme po vzoru celé řady evropských zemí, ale i zemí mimo Evropu umožnit, aby tuto ztrátu si uplatnili zpětně. Dám příklad. Vznikne ztráta za rok 2020, poplatník na dani z příjmů byl v zisku v roce 2019 nebo v roce 2018, tak si to započte zpětně vůči tomuto zisku, vznikne mu např. nárok na vrácení daně. Dokonce jsme tam dali přechodné ustanovení, aby už teď v tomto daňovém přiznání, které podává poplatník buď 1. 7., když se jedná o velkou firmu nad 2 miliardy, nebo do 18. 8., kam generálním pardonem jsem posunula tento týden tuto lhůtu, na základě mandátu, který jsem dostala od vlády, tak aby mohl si tu ztrátu už odhadnout za ten rok 2020, pokud měl zisk v roce 2019 a 2018, aby to mohl uplatnit. Je to princip, který je typický antikrizový.

Je v celé řadě zemí EU, mám tady benchmark, my jsme původně, když jsme připravili tento návrh na ministerstvu financí s kolegy, tak jsme ho zastropovali částkou 25 milionů, nicméně pak jsem vstoupila do debaty se všemi asociacemi, svazy, komorami, vyslechla jsem jejich poměrně silné argumenty v tom směru, že když se ztráta umořuje do budoucna, tak tam žádný strop není, ale když se bude umořovat zpětně, tak by tam měl být strop. Nicméně žijeme v nějaké politické realitě, musíme komunikovat a hledat podporu. V rámci koalice jsem nakonec musela ustoupit, je tam strop, výsledkem je strop 30 milionů, což ale znamená jenom jediné, že zpětně si bude moct poplatník uplatnit tu ztrátu do výše 30 milionů a stejně to, co mu zbude, si uplatní v roce 2021, 2022, tak jak bude chtít. Je to posun v cash flow, protože firmy by si to uplatňovaly v následujících letech, navíc pokud si to uplatní teď, neuplatní si to potom, takže pokud se to projeví v nějakém propadu, tak se to projeví jednorázově.

Chtěla bych ještě říct, že toto je ustanovení, které znamená, že těm firmám zůstane likvidita, zůstanou jim peníze, které získají na základě vráceného přeplatku, je to pro ně v tuto chvíli velmi důležité, proto jsme tam vložili to přechodné ustanovení, aby peníze měly hned. Nejsme schopni samozřejmě odhadnout dopad, jenom vám řeknu, jak jsme došli k těm číslům, která jsme povinni podle legislativních pravidel vlády tam dát, asi tak, že jsme si vytáhli firmy, které byly ve ztrátě v poslední krizi 2008/2009, což ale chápete, že je velmi nepřesné, protože byla úplně jiná situace, to jsme modifikovali na současnou hodnotu peněz, provedli jsme tento odhad. Zatím v těch odhadech, ve všech, což si řekneme určitě za chvíli, až se budeme bavit o kompenzačním bonusu, zatím jsme všechno přestřelil. Teď už máme za sebou konkrétní čerpání kompenzačního bonusu a řekneme si přesná čísla, která mají dopad na obce, příp. kraje. Už je máme přesná. Jsou mnohem nižší než ta, která jsme predikovali v této novele. Ale to si nechme až na následnou debatu. Čili zpětné uplatnění ztráty neboli anglicky to nazývají loss carryback, protože se to používá v celé řadě zemí. Když jsme si dělali s kolegy ten benchmark, tak v podstatě země od sebe se liší tím, že někdo to má neomezeně, někdo to má zastropováno, někdo to má časově omezené co do uplatnění, my to navrhujeme už do zákona o dani z příjmů jednou provždy, jako takovou antikrizovou pojistku, kdyby se doba někdy nedejbože vrátila. Ještě zaznívaly různé výtky v rámci legislativního procesu dosavadního, které jsme ale od počátku měli zhojeny, zaznívaly výtky, že si matky, když je matka, dcera, firmy, holdingy, že si bude prát ztráty, které vznikly, mimo území ČR, takže to tam samozřejmě máme od samého počátku, ne až na základě těch výtek, ale od samého počátku tam máme ustanovení, které jasně říká, že není možné provádět fúze, že to musí být firma, která podniká na území ČR, ztráta vznikla na území ČR.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Stanislav Berkovec byl položen dotaz

poplaky

Když bude ANO v příští vládě, což se jeví jako pravděpodobné, zrušíte poplatky ČT? K čemu vůbec ČT potřebujeme? Co se týká zpravodajství, tak zde ji podle mě nahradí dobře i soukromé televize, vždyť ty přeci také musí dodržovat nějaké zákony a být nezávislý, když vysílají zprávy nebo tomu tak není? ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Scheinherr (Praha sobě): Dva roky s ODS a Piráty, toto jsou jejich nevýsledky

19:03 Scheinherr (Praha sobě): Dva roky s ODS a Piráty, toto jsou jejich nevýsledky

Praha stagnuje. Za politiky nejsou vidět výsledky. A to je problém. Pojďme si připomenout, co se od …