Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych vám představila návrh protikrizového daňového balíčku. Cílem tohoto návrhu je zmírnit některé nepříznivé ekonomické dopady koronavirové pandemie prostřednictvím novel 6 daňových zákonů.

Asi nejvýznamnější je novela zákona o dani z příjmů, která umožňuje uplatnit daňovou ztrátu, vzniklou daňovou ztrátu, i za období zpětně. Dnes, asi 25 let, máme v zákoně o dani z příjmů možnost, když vznikne daňová ztráta, dojde k jejímu vyměření, aby byla proti základu daně, pokud nějaký existuje, uplatněna v následujících 5 letech. Je to na poplatníkovi, jak to udělá. Jestli to udělá v jednom roce, ve dvou, ve třech. Chceme umožnit, protože není pochyb o tom, že daňová ztráta za rok 2020 vznikne celé řadě daňových poplatníků na dani z příjmů, tak chceme po vzoru celé řady evropských zemí, ale i zemí mimo Evropu umožnit, aby tuto ztrátu si uplatnili zpětně. Dám příklad. Vznikne ztráta za rok 2020, poplatník na dani z příjmů byl v zisku v roce 2019 nebo v roce 2018, tak si to započte zpětně vůči tomuto zisku, vznikne mu např. nárok na vrácení daně. Dokonce jsme tam dali přechodné ustanovení, aby už teď v tomto daňovém přiznání, které podává poplatník buď 1. 7., když se jedná o velkou firmu nad 2 miliardy, nebo do 18. 8., kam generálním pardonem jsem posunula tento týden tuto lhůtu, na základě mandátu, který jsem dostala od vlády, tak aby mohl si tu ztrátu už odhadnout za ten rok 2020, pokud měl zisk v roce 2019 a 2018, aby to mohl uplatnit. Je to princip, který je typický antikrizový.

Je v celé řadě zemí EU, mám tady benchmark, my jsme původně, když jsme připravili tento návrh na ministerstvu financí s kolegy, tak jsme ho zastropovali částkou 25 milionů, nicméně pak jsem vstoupila do debaty se všemi asociacemi, svazy, komorami, vyslechla jsem jejich poměrně silné argumenty v tom směru, že když se ztráta umořuje do budoucna, tak tam žádný strop není, ale když se bude umořovat zpětně, tak by tam měl být strop. Nicméně žijeme v nějaké politické realitě, musíme komunikovat a hledat podporu. V rámci koalice jsem nakonec musela ustoupit, je tam strop, výsledkem je strop 30 milionů, což ale znamená jenom jediné, že zpětně si bude moct poplatník uplatnit tu ztrátu do výše 30 milionů a stejně to, co mu zbude, si uplatní v roce 2021, 2022, tak jak bude chtít. Je to posun v cash flow, protože firmy by si to uplatňovaly v následujících letech, navíc pokud si to uplatní teď, neuplatní si to potom, takže pokud se to projeví v nějakém propadu, tak se to projeví jednorázově.

Chtěla bych ještě říct, že toto je ustanovení, které znamená, že těm firmám zůstane likvidita, zůstanou jim peníze, které získají na základě vráceného přeplatku, je to pro ně v tuto chvíli velmi důležité, proto jsme tam vložili to přechodné ustanovení, aby peníze měly hned. Nejsme schopni samozřejmě odhadnout dopad, jenom vám řeknu, jak jsme došli k těm číslům, která jsme povinni podle legislativních pravidel vlády tam dát, asi tak, že jsme si vytáhli firmy, které byly ve ztrátě v poslední krizi 2008/2009, což ale chápete, že je velmi nepřesné, protože byla úplně jiná situace, to jsme modifikovali na současnou hodnotu peněz, provedli jsme tento odhad. Zatím v těch odhadech, ve všech, což si řekneme určitě za chvíli, až se budeme bavit o kompenzačním bonusu, zatím jsme všechno přestřelil. Teď už máme za sebou konkrétní čerpání kompenzačního bonusu a řekneme si přesná čísla, která mají dopad na obce, příp. kraje. Už je máme přesná. Jsou mnohem nižší než ta, která jsme predikovali v této novele. Ale to si nechme až na následnou debatu. Čili zpětné uplatnění ztráty neboli anglicky to nazývají loss carryback, protože se to používá v celé řadě zemí. Když jsme si dělali s kolegy ten benchmark, tak v podstatě země od sebe se liší tím, že někdo to má neomezeně, někdo to má zastropováno, někdo to má časově omezené co do uplatnění, my to navrhujeme už do zákona o dani z příjmů jednou provždy, jako takovou antikrizovou pojistku, kdyby se doba někdy nedejbože vrátila. Ještě zaznívaly různé výtky v rámci legislativního procesu dosavadního, které jsme ale od počátku měli zhojeny, zaznívaly výtky, že si matky, když je matka, dcera, firmy, holdingy, že si bude prát ztráty, které vznikly, mimo území ČR, takže to tam samozřejmě máme od samého počátku, ne až na základě těch výtek, ale od samého počátku tam máme ustanovení, které jasně říká, že není možné provádět fúze, že to musí být firma, která podniká na území ČR, ztráta vznikla na území ČR.

Další výtky, které jsem zaznamenala, byly typu, firmy to budou různě využívat jako optimalizaci, jako optimalizační model. Možná to tady taky někdo z vás řekne. Já si položím otázku, odpovím hned dopředu. Aby to mohly uplatnit, musí být tři podmínky. Zaprvé vznikla za rok 2020 ztráta nebo vznikne, pokud to budou uplatňovat už letos, pak samozřejmě to v tom přiznání následném, které podají, jednoznačně za rok 2020 bude vidět, je to účetní ztráta, vyplývá jasně z účetnictví. Která firma chce dobrovolně být ve ztrátě? Nejsme tady v devadesátkách, kdy se děly hrozné věci. Já si to pamatuji, protože jsem pracovala na Finanční správě. Která firma chce dobrovolně být ve ztrátě? Žádná. A aby to mohla vůči něčemu uplatnit, tak musela v roce 2019 nebo 2018 mít zisk. Ten zisk je vyměřený, daň je zaplacená, leží to na Finanční správě, není možné s tím už dnes nic udělat, ty karty jsou rozdané. Tam nemá kdo, co, jak v tuto chvíli měnit. My těm firmám jenom velmi pomůžeme. Tím, pokud se to schválí, že budou moci to uplatnit a získat peníze do likvidity. Doufám, že jsem řekla všechno, co jsem zaznamenala během, pokud ne, tak samozřejmě velice ráda na vaše dotazy odpovím.

Co se týká, další daňový zákon, který je součástí tohoto balíčku, je daň z přidané hodnoty, kde snižujeme DPH na druhou sníženou sazbu 10 % u těch potrefených oblastí ekonomiky, to znamená, ubytování snižujeme na 10 %, na kulturní, sportovní akce, na vstupenky, na různá sportoviště, wellness centra, zoologické zahrady, děkuji panu senátorovi Goláňovi, na to bych zapomněla, zoologické zahrady, různé saunové světy, ale třeba i vleky v zimních areálech, protože lanovky měly jsme v desítce, vleky jsme měli v patnáctce, tak to narovnáváme. Takže tam skutečně všude snižujeme na 10 %. Chceme pomoci těm firmám, aby jim zbylo v peněženkách více peněz, které potřebují. Pak dáváme docela významnou kompetenci v oblasti daně z nemovitých věcí obcím, výnos daně z nemovitých věcí je stoprocentním výnosem obce, to je známá věc. Obce mohou si navyšovat tuto daň zvyšováním koeficientu až na pětinásobek. Do řádného daňového balíčku 2021, který k vám časem doputuje, protože teď putuje na vládu, tak tam máme takové ustanovení, na žádost celé řady starostů, to nesouvisí s tímto balíčkem, já to jenom vysvětluji, že to doplňuje ten komplex. V řádném balíčku 2021 máme, že obce si stěžovaly velmi často, že když třeba mají velký průmyslový areál v rámci svého katastru, mohou zvednout daň z nemovitých věcí těmto podnikatelům, těm průmyslovým objektům, jenom o dvojnásobek, aniž by zvedaly koeficienty občanům. Chtěly mít možnost zvednout těm průmyslovým objektům ten koeficient více. Takže to bude v řádném balíčku 2021, to tady teď není. Ale tady je jiná kompetence, která se dává obcím. Osvobodit od této daně. Protože já dostávám celou řadu dopisů od různých podnikatelů, kteří říkají, nemůžeme tohle, nemůžeme tamto, osvoboďte nás od té daně, protože my jsme přišli... Já říkám, já tu kompetenci nemám jako ministryně financí, dobře, že ji nemám. Žádný ministr financí už ji nemá od roku 2011, věřím, že ji ani nikdy žádný nezíská. Ale obec by ji měla mít. Jestliže tuto daň, je jejím příjemcem, byť ji spravuje Finanční správa, tak je příjemcem stoprocentním, může ji zvyšovat, nechť ji také napříště může osvobodit. Například když budou nějaké nemovitosti dotčené živelní pohromou atd., to v tom zákoně je napsané.

Další zákon daňový, který je v balíčku, je novela zákona o dani silniční, tam se snižují sazby daně silniční přibližně o 25 % u nákladních automobilů, autobusů a dalších vozidel s maximální povolenou hmotností vyšší než 3,5 tuny. Chceme pomoct nákladní automobilové dopravě, slyšíme velké stesky od nich, několikrát jsme s nimi jednali, takže nakonec ta změna se projeví zpětně od začátku tohoto roku 2020, což se projeví i tím snížením záloh, které mají být na tuto daň v letošním roce zaplaceny. Já jsem to generálním pardonem, liberačním balíčkem II, už odložila, ty zálohy, teď se samozřejmě podstatně sníží, pokud ten zákon projde.

Pak jsou tam ještě takové dvě, řekla bych, technické věci. První je podpora zemědělského podnikání, která souvisí s novelou zákona o spotřebních daních, vracení spotřební daně, tzv. zelená nafta. Tam je dnes lhůta pro vrácení 60 dnů, my ji zkracujeme na 40. Myslím, že jste tady po tom někteří i dokonce... Že jste po tom, paní senátorko, volala. Tak to tam máte. Doufám, že máte radost.

V novele zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, to už je opravdu technická věc, se navrhuje zakotvit pravomoc vládě operativně reagovat na právní předpisy EU, na základě kterých má dojít k prodloužení lhůt při plnění povinností spojených s automatickou výměnou informací, to je opravdu technická věc. Děkuji vám za pozornost.