Vážený pane předsedající, vážená paní senátorko, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, dnes zde před vás předstupuji již počtvrté s tímto návrhem zákona, zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, dále pouze stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ráda bych zmínila, že tato novela s sebou nese 44 dalších změn v souvisejících zákonech.

Poslanecká sněmovna 5. dubna 2017 vyslovila souhlas s vládním návrhem novely stavebního zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Senát projednával návrh novely stavebního zákona na svém jednání 7. června 2017, kde tuto novelu schválil s přijatými pozměňovacími návrhy.

Dnes, osobně doufám, se dostáváme do konce legislativního procesu a předstupuji před vás se zákonem, který doznal změn v Senátu, a proto byl také vrácen Poslanecké sněmovně.

Chtěla bych možná v úvodu zase trochu přiblížit, že příprava tohoto zákona byla velmi složitá, velmi náročná, v podstatě byly zapojeny všechny resorty, kraje, obce, města, aktéři od asociací, svazů apod. Samozřejmě tento zákon jako stavební zákon je horizontální proto, aby mohla fungovat spousta aktivit podle kompetenčního zákona ostatních resortů.

Ráda bych znovu zmínila, co je cílem té novely. Cílem té novely je zjednodušit, ztransparentnit a zrychlit získávání stavebních povolení. Osobně doufám, že ať už ve verzi sněmovní, tak ve verzi senátní se nám to podařilo. V rámci Senátu bylo navrženo několik, ne stovky, pouze několik pozměňovacích návrhů, kde Senát několik přijal, některé nepřijal a já bych vás nyní seznámila s těmi klíčovými, které se týkají jednak stavebního zákona, toho horizontálního, který je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, ale následně i klíčovými pozměňovacími návrhy, které přijal Senát České republiky v rámci souvisejících zákonů.

Co se týká stavebního zákona, tak v oblasti územního plánování byl na plénu Senátu odsouhlasen pozměňovací návrh, který umožní pořizovat nový územní plán i na základě zprávy o uplatňování územního plánu. Tato zpráva se zpracovává v souladu se stavebním zákonem povinně pro každý územní plán a je předkládána zastupitelstvu příslušné obce nejméně jednou za čtyři roky od vydání územního plánu. Obecně lze říci, že toto vyhodnocení může vyústit ve tři základní možnosti dalšího postupu, a to: Územní plán i nadále vyhovuje potřebám obce na rozvoj a není potřeba žádných dalších změn, nebo územní plán je nutné v dílčích částech změnit a je tedy potřeba přistoupit ke změně územního plánu, nebo je nezbytné vyhotovit zcela nový územní plán. Dosud však na základě této zprávy nebylo možné pořídit zcela nový územní plán, pouze jeho změnu. Ten pozměňovací návrh ze Senátu toto mění, tzn., že tím mohou odpadnout některé dosud nezbytné procesní kroky a celý proces pořízení územního plánu může být urychlen.

Co se týká další zásadní změny, která přišla ze Senátu zpět do Poslanecké sněmovny, je druhý, podle nás, Ministerstva pro místní rozvoj, klíčový pozměňovací návrh, který směřuje do územně plánovací činnosti a je vázán také na pozměňovací návrh, který byl uplatněn zde, v Poslanecké sněmovně, a který posouvá platnost starých územních plánů až do roku 2022. Senát k tomuto pozměňovacímu návrhu přijal další změnu, která spočívá v následujícím: Je navrženo, aby po 31. 12. 2020 nebylo možné pořizovat změny těchto starých územních plánů, tzn., že pokud město bude pořizovat aktualizaci územního plánu, tak po roce 2020 může jenom dokončit tuto změnu, ale po roce 2020 nemůže již navrhovat nové změny.

Nyní zde budu hovořit o klíčovém pozměňovacím návrhu, který Senát přijal. Týká se souvisejících zákonů, které souvisí s novelou stavebního zákona.

Správní řád. Byl přijal pozměňovací návrh, který směřuje k novele správního řádu a přímo se váže na pozměňovací návrh, který schválila Poslanecká sněmovna, a týká se § 4 stavebního zákona. Změnou tohoto ustanovení přijatého v Poslanecké sněmovně byla zavedena zcela speciální pravidla pro přezkum závazných stanovisek dotčených orgánů, která se vydávají pro účely řízení podle stavebního zákona jako takového. Umožňoval se pouze přezkum v rámci odvolacího řízení z důvodu nezákonnosti, navíc omezen lhůtou jednoho roku od vydání závazného stanoviska. Tato úprava představovala nepřímou novelizaci správního řádu. Šlo tedy o omezení možnosti nápravy nezákonnosti závazných stanovisek. V případě závazných stanovisek posouzení vlivu provedení záměru na životní prostředí, tzn. EIA, by podle stanoviska Ministerstva životního prostředí, které je gestorem zákonem o EIA, výrazně došlo ke zkomplikování možnosti zjednání nápravy nezákonného stavu a mohlo vést až k nesouladu s příslušnou směrnicí Evropské unie, a to směrnice 2011/92 Evropské unie, podle níž mohou osoby spadající do tzv. dotčené veřejnosti napadat hmotnou nebo procesní zákonnost jakýchkoli rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti, které podléhají ustanovením o účasti veřejnosti obsaženým v této směrnici.

Pozměňovací návrh, který byl přijat Senátem České republiky, vypouští tento pozměňovací návrh, který byl přijat zde v Poslanecké sněmovně s tím, že místo toho se přímo do § 149 správního řádu doplňuje ustanovení, které řeší tento faktický problém, tzn. nejde o nepřímou novelizaci správního řádu, ale o přímou novelu správního řádu, kdy tedy stávající úprava přezkumu závažného stanoviska výrazně prodlouží celý povolovací proces.

Toto jsou tři klíčové pozměňovací návrhy, které jsem považovala za důležité zmínit. Ráda bych na závěr chtěla sdělit, že obě dvě verze, a to jak sněmovní, tak senátní, přispějí ke zlepšení stavebnictví v České republice, zrychlí územní přípravu umisťování povolování staveb a samozřejmě také nejenom pro velké investory, ale především také malé stavebníky. Ráda bych také zmínila, že v tuto chvíli já jako ministryně pro místní rozvoj na základě stanoviska ministra životního prostředí jako spolupředkladatele jsem povinna upozornit Poslaneckou sněmovnu na stanovisko Ministerstva životního prostředí ohledně možného porušení směrnice, nicméně samozřejmě schválení verze novely stavebního zákona je v rukou Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.