Policejní šetření je vážná věc. Ale ve skutečnosti jsem poslání dotačních peněz zastavila ještě předtím, než přišli policisté. Měla jsem vážné pochybnosti o některých přidělených dotacích a na mém úřadě běžely již určitou dobu mimořádné kontroly.

Co se například týká investičních dotací, o které v tomto konkrétním případě jde, tak z oněch 545 milionů korun, o kterých bylo rozhodováno, neopustila účty ministerstva v podstatě ani koruna.

Nicméně dost o tom, co bylo. Je třeba se nechat policii pracovat a je třeba najít způsob, jak dostat tyto peníze k těm, kterým jsou určeny. Ale to nejsou lidé z vedení sportu. Tím se jich nijak nechci dotknout – podle mých zkušenosti jsou to v naprosté většině případů naprostí nadšenci, kteří by pro svůj sport obětovali duši. Kdo se někdy potkal s lidmi, kteří dělají ve stolním tenise, korfbale, nohejbale a desítkách ostatních sportů, tak ví, o čem mluvím. Naprosto nepochybuji o tom, že v drtivé většině jsou to skuteční nadšenci pro věc. Ale tyto peníze z veřejných prostředků přesto nejsou „pro ně“, ale pro sportovce jako takové, pro děti, mládežnické týmy, na konkrétní sportoviště, na konkrétní projekty. A tam je třeba tyto peníze rychle dostat.

Avšak zároveň je tam musíme dostat způsobem, který bude transparentní a férový – tedy především důvěryhodný pro sportovní oddíly a samozřejmě zákonný.

Hodlám se v následujících dvou týdnech, tedy do 31. května, což je datum, ke kterému odstupuji z funkce, věnovat dvěma podle mne nejdůležitějším věcem. První je zvýšení financí pro školy a děti a tedy také dotažení kariérního řádu ve školství. Právě posledního května totiž končí lhůta, do které musí Senát projednat příslušný zákon. A pro mne bylo nepřijatelné odstoupit dříve, než splním slib, který jsem dala učitelům, tedy než kariérní řád prosadím. A druhou je nastartovat a co nejdále posunout práce na tom, aby financování sportu pokračovalo a aby sportovní prostředí nezůstalo v neřešitelných problémech.

Přitom rovnou poznamenám, že v případě Fotbalové asociace České republiky je to zvláště velký problém, neboť FAČR jako obviněná organizace je z hlediska přijímání dotací i právně těžko přijatelná. Tady bude nutné najít rozumnou cestu, jak věc vyřešit. Je věcí FAČR, aby s maximální rychlostí a s naprostou jednoznačností obnovil svoji důvěryhodnost. I když z hlediska práva je důvěryhodnost věc jedna a trestní odpovědnost věc druhá. Sama pracuji na několika řešeních. Cílem je vytvořit financování tak, aby se fotbalový život v zemi nezastavil.

U ostatních sportovních oblastí se snažíme postupovat s maximální rychlostí. Ovšem co musíme, to je zachovat transparentnost a kontrolovatelnost všech rozhodnutí. Pracujeme na tom velmi usilovně.

Našim prvořadým cílem je, aby výměna na postu ministra nepřinesla jakékoliv zdržení do tohoto procesu a aby nenastala situace „vyhladovění českého sportu“. A já se snažím vše směřovat k tomu, abych svému nástupci (či nástupkyni, uvidíme, jak se pan premiér rozhodne), předala všechny práce v co nejvíce pokročilém stavu.