Není možné být chvíli modrý, chvíli zelený a potom zase hnědý. Převlíkání dresů je mi stejně protivné jako chameleonské změny zbarvení podle toho, jak se to straně hodí. Jsem rád, že taková sociální demokracie není a že období, kdy lavírovala mezi tím, zda bude středolevou stranou, středovou či přísně levicovou se překonalo. Nejsme to my, kdo mění program podle toho, zda se aktuálně potřebuje marketingově zalíbit levicovým či pravicovým voličům.

Andrej Babiš se musí chovat tak, jak se chová od počátku. Tedy měnit svoji rétoriku podle výsledků průzkumů a podle rad svým marketérů. Je to povolená taktika, myslím si o ni ale své. Hnutí ANO začínalo kolem let 2011 a 2012 jako středové hnutí s levicovým akcentem. Prosím, konkurence vítána. Jenže postupně se přeměnilo ve středové hnutí s nádechem pravicovým. To vydrželo až do dob Sobotkovy vlády, a ještě chvíli poté, co skončily poslední parlamentní volby. Andrej Babiš tehdy lákal do vlády ODS, protože programová shoda zde byla nejlepší. Jen, co začala díky sociální demokracii vláda fungovat a řešit problémy této země a její budoucnost, převlékl se Andrej Babiš do jemně oranžového kabátu sociální demokracie, aby se ukázal jako ten, který myslí na lidi, na dolních deset milionů. A jakmile lidé začali na návrhy sociální demokracie pozitivně reagovat, přišel na to, že ztrácí body a musí váhy vyrovnávat na druhé misce. Okamžitě, přes noc, se z něj stal bojovník na straně živnostníků a podnikatelů. Těm se musí vyjít vstříc, těm se musí ulehčit. Předpokládám, že hned po volbách od Evropského parlamentu nebo pár měsíců poté bude zase mluvit jinak. A tak pořád dokola.

Sociální demokracie je jiná. Prošla si personální a částečně i generační obměnou. Zažila pád, ale odrazila se rychle ze dna a před březnovým sjezdem jsou její vyhlídky dobré. Sociální demokracie v osobě Jana Hamáčka drží koalici pohromadě a dává jí skutečný a nefalšovaný levicový potenciál. Ten proměňuje v kvalitní návrhy a úspěchy další levicová údernice Jana Maláčová, o které jsem psal již vícekrát. Sociální demokracie nehraje ve vládě druhé housle, je rovnocenným partnerem, ne vazalem. A má ve vládě slušné zastoupení.

Vždy to také byla, je a bude právě a pouze sociální demokracie, která myslí na to, aby se sociální nůžky nerozevřely příliš, aby důchodci mohli žít důstojně, aby matky samoživitelky měly na jídlo pro své děti, aby nemocní zaměstnanci nemuseli chodit do práce a ničit zdraví své i ostatních, aby se vyplatilo pracovat a třeba aby byli lidé chránění proti byznysu s chudobou, ať se již jedná o lichvářské půjčky nebo kšeftování s ubytovnami.

Juraj Molnár