Podle všeho žádná. ČSSD a KDU-ČSL již ve vládní koalici s Babišem jsou, očividně jim problémy nedělá a tiše doufají, že v ní zůstanou i po volbách. O dohodě mezi ANO a ODS si už štěbetají vrabci nejen na brněnských a opavských střechách. Spolupráci s Babišem naoko odmítá snad jen Miroslav Kalousek. Ten samý Kalousek, který neváhal v roce 2006 jednat o vládě s ČSSD a KSČM. Ostatně „stojednička“ s komunisty by se líbila i Babišovi. Ne, že by ji musel nutně uzavřít, ale měl by velkolepou páku pro vyjednávání se zbývajícími stranami.

Pak je tu ještě možnost dohody „všichni proti ANO“. Ta je však vyloučená, protože Babiš obratně a usilovně pracuje na tvorbě „pátých kolon“ v ostatních stranách. Ukázkovým případem jsou lidovci. Jejich stávající předseda nemá proti „béčku ANO“ ve vlastních řadách nejmenší šanci. Páté kolony jakýmkoli dohodám proti Babišovi spolehlivě zabrání. Je to chytrá, levná a velice funkční taktika. Stačí slibovat budoucí úřady a kolaboranti mu naskáčou do náruči sami.

My jsme Realisté, takže voličům nelžeme. Když nám dají 51 procent, vystačíme si sami. Jinak musíme hledat pro realizaci našeho programu partnera, spíše však několik partnerů. Přitom budeme zohledňovat dvě podmínky. Platí pro každého, hnutí ANO nevyjímaje.

V první řadě půjde o ochotu realizovat podstatné body našeho programu. Neprodáme své hlasy za funkce, ale podmíníme je splněním našich klíčových priorit. Co by to znamenalo pro hnutí ANO, které již 4 roky realizuje vládní levicovou politiku? V mnoha bodech otočit o 180 stupňů. Pravděpodobnost není velká, ale vyloučit ji nelze. Ostatně Babišova reálná politika se od předvolebních slibů z roku 2013 také liší jako černá a bílá.

Druhou podmínkou bude rovnováhy moci. Není žádoucí, aby jedna politická strana příliš dominovala a opanovala většinu silových složek. Taková koncentrace moci svádí ke zneužívání. A jak již víme, Andrej Babiš je ve vztazích s policisty, státními zástupci a agenty tajných služeb jako doma. Hledání rovnováhy s hnutím ANO by bylo daleko složitější než s ostatními stranami, přesto nemůžeme ani tuto variantu úplně vyloučit, protože nám ji mohou vnutit volby, neboť karty nakonec rozdá volič a je na něm, koho nám pošle k jednacímu stolu.

Realisté budou trvat na svých programových prioritách a současně na zachování rovnováhy moci. Bez splnění obou uvedených podmínek do žádné vlády nevstoupíme ani ji nepodpoříme.

Mgr. Michal Moroz zakladatel Realistů a tajemník