Poslanec Vojtěch Munzar si od návrhu slibuje pokračování v odstraňování bariér v podnikání, kdy nutnost povinných plateb státu hned od prvního dne činnosti může být pro některé rozhodující.

Návrhem by bylo možné nehradit průběžně zálohy na sociální pojištění v prvních měsících a v celém následujícím roce podnikání a povinné pojistné odvést vždy až při řádném zúčtování činnosti za kalendářní rok. „Stát má odstraňovat překážky, které stojí v cestě podnikání. Vážit si každého, kdo se na nelehkou cestu vlastního podnikání vydá. Přicházíme s návrhem pravidla ‚platím, až vydělám‘, tím na začátku v podnikání chceme umožnit lépe řídit své finanční toky. Nicméně možnost platit zálohy dobrovolně samozřejmě zůstává i nadále,“ řekl Vojtěch Munzar, poslanec ODS.

„Jednou z bariér, která lidi odrazuje od podnikání, je nutnost povinných plateb hned od prvního dne jejich činnosti. Začátek podnikání tak předpokládá dostatek naspořených vlastních finančních prostředků, které povinné platby odčerpávají, aniž by na ně v prvních měsících živnostník vydělal. Tuto bariéru se snažíme částečně odbourat tím, že pro začínající živnostníky (nebo pro ty, kteří alespoň pět let nepodnikali) umožníme nehradit průběžně zálohy na sociální pojištění v prvních měsících a v celém následujícím roce podnikání a povinné pojistné odvést vždy až při řádném zúčtování činnosti za kalendářní rok. Pro začínající osoby samostatně výdělečně činné, kterým nebude stanovena povinnost platit zálohy na pojistné, bude přínosem i to, že nebudou již penalizovány z dluhu na zálohách, pokud je nezaplatily ve stanovené lhůtě nebo aspoň v minimální výši,“ vysvětluje Munzar.

Živnostníci začínají svoji činnost v průběhu celého roku. Návrh tak počítá s tím, že pokud osoba samostatně výdělečně činná začne podnikat například po letních prázdninách v září, nebude muset platit zálohy za první čtyři měsíce a své povinné platby bude moct zaplatit najednou až při zúčtování kalendářního roku. Stejně tak následující rok od ledna do prosince. Účinnost návrhu skupina poslanců předpokládá do 1. ledna 2025. Návrh zároveň bude mít mírné negativní dopady na státní rozpočet v prvních dvou letech účinnosti z důvodu odkladu úhrady povinných plateb, ale z dlouhodobého hlediska návrh neovlivní státní rozpočet. Naopak zvýšená motivace pro vlastní podnikání bude mít pozitivní vliv na rozvoj ekonomiky a příjmy státního rozpočtu.

Při přípravě návrhu se poslanci zároveň zabývali i otázkou zdravotního pojištění. Na rozdíl od sociálního pojištění je zdravotní pojištění příjmem zdravotních pojišťoven a zároveň je pro čerpání zdravotní péče nutné, aby byla každá osoba kontinuálně pojištěna. Z tohoto důvodu návrh neobsahuje stejné řešení u zdravotního pojištění.