Ano, děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych navázal svou zpravodajskou zprávou na to, co řekl pan ministr v úplném závěru. Ve veřejnosti panuje mnohdy mylná domněnka, mylná představa, že EET už je zrušeno, protože se s ním každodenně veřejnost nepotkává. Fakticky, ale právně je pouze odloženo EET do konce tohoto roku. To znamená, my se vždycky tady bavíme u zákonů, co se stane, když nějaký zákon přijat bude. Dnes bychom se měli bavit také o tom, co se stane, když tento návrh, tento vládní návrh zákona přijat nebude.

Stane se to, že od 1. ledna 2023 se znovu zapne povinnost EET pro gastronomická zařízení, pro restaurace, pro ubytovací služby, pro maloobchod. A zároveň se k tomu nově přidá povinnost pořídit si EET pro všechny další vlny živnostníků, například pro všechny kadeřnice, zahradníky, další řemeslníky, trhovce, drobné výrobce, dokonce i praktické lékaře, veterináře, fyzioterapeuty, zkrátka pro všechny, kteří přijímají platby za své služby v hotovosti. K těm povinnostem patří samozřejmě investiční náklady do toho zařízení, ale také povinnosti typu vyvěšení cedulek pod značnou pokutou 50 tisíc korun. V době, kdy sektor služeb i obchodu a podnikání byl otřesen dvěma lety proticovidových opatření a v době vysoké inflace a celkového zvyšování nákladů pro podnikatele by znovuzapnutí EET, to znamená nepřijetí tohoto vládního návrhu, přineslo další náklady a komplikace.

Dovolte mi, abych ve zpravodajské zprávě trochu připomněl historii tohoto tisku. Původní zákon vešel v platnost 1. prosince 2016 po dlouhých diskusích v této Poslanecké sněmovně a zavedení evidence tržeb bylo původně rozděleno do čtyř fází. V praxi došlo v minulosti k realizaci pouze prvních dvou fází, stravovací a ubytovací služby a velkoobchod a maloobchod, a další rozšíření EET na další služby a živnostníky, tedy třetí a čtvrtou fázi, které měly původně nastat během roku 2018, bylo fakticky zrušeno Ústavním soudem, který požadoval zároveň zdůvodnění a analýzu, jejíž obsahem by bylo posouzení nezbytnosti regulace vůči dotčeným osobám a vůči dotčeným činnostem.

Ústavní soud posuzoval rovněž zákon jako celek, jeho rozhodnutí bylo zachování zákona, avšak musím upozornit, že s významným (nesrozumitelné) stanoviskem části ústavních soudců, kteří nesouhlasili se zákonem jako celkem, protože se podle nich jednalo o významný zásah do soukromí a svobody podnikání, a podle nich stát nevyužil méně invazivních prostředků, které by vedly k deklarovanému cíli zákona. Po rozsáhlé diskusi v minulém volebním období v Poslanecké sněmovně a také po vrácení Senátem byla schválena novela, která předpokládala v květnu v roce 2020 rozšíření EET právě na další činnosti, na další služby, na další živnostníky.