Ano, děkuji paní předsedající, já jsem avizoval už ve své zpravodajské zprávě, že vystoupím se svým politickým stanoviskem, ale nejdřív mi dovolte, abych zareagoval na ta vystoupení, která tady byla, zejména na paní poslankyni Schillerovou, vaším prostřednictvím, která vždycky říká, že tady mluví hlasem pohádkového vlka. Tak dneska tím hlasem vyprávěla pohádku o EET, jak všechno tady bylo krásné a zalité sluncem. Ale zapomněla, že v té pohádce také přišli drábové, kteří vymáhali pokuty nikoliv za snahu neplatit daně, ale za absolutní nesmysly a administrativní pochybení. Jako například pokutu za souhrnnou účtenku za útratu jednoho stolu nebo pokutu za nepřeřízení času v EET v systému EET z letního na zimní. Nebo například pokutu za minutový rozdíl mezi nákupem a zaevidováním tržeb. Tolik k tomu jejímu vyjádření, že k žádnému omezení svobodného podnikání nedošlo, jak zde říkala. Právě toto byl zásah, tyto pokuty, do svobodného podnikání.

EET není jenom takovým IT projektem, jak tady řekl pan místopředseda Havlíček, který to srovnával s datovou schránkou. Když si představíte podobné pokuty u datové schránky, tak to je, jako kdyby stát vymáhal pokuty za to, že se člověk nepřipojil ke svému počítači a ke své datové schránce každý den přesně 9.00. Ttakže to skutečně nebyl pouze IT projekt. Na té naší diskuzi - a bylo to vidět i v těch minulých obdobích, je vidět opravdu odlišný přístup k občanům a odlišné (nesrozumitelné) toho, jak stát má přistupovat s důvěrou nebo nedůvěrou ke svým občanům a k ekonomicky aktivním lidem. To od začátku se nese jako červená nit naší diskusí, a proto my se neshodneme. A proto my také říkáme a znovu to budeme opakovat, že elektronická evidence tržeb se stala symbolem uměle vytvořené nedůvěry vůči aktivním a nezávislým lidem, vůči podnikatelům, vůči živnostníkům, kteří nabízejí svému okolí své služby a jsou základním prvkem naší ekonomiky. To jsou společenské a de facto neměřitelné náklady, které přišly s EET. Ztráta respektu části občanů k podnikatelskému stavu a prohloubení příkopů právě v naší společnosti, když hnutí ANO argumentovalo tímto způsobem, aby vytvořilo společenskou poptávku po tomto nástroji nebo podobném nástroj, jako je EET. EET se stalo vlajkovou lodí těch minulých vlád v jejich tažení proti podnikatelům a živnostníkům, jejichž tržby chtěly preventivně online sledovat a kontrolovat a ti podnikatelé si toto sledování a tu kontrolu museli sami zaplatit.

A všechny ty povinnosti, které s tím jsou spojené, vyvěšování tabulky, jak jsem tady řekl kontroly nesmyslných povinností, tajné kontrolní nákupy, pokuty za absurdity a ty pokuty nebudu tady opakovat. Všechny tyto věci, které přišly se samotným systémem EET, vytvářely nepřátelské prostředí vůči živnostníkům a podnikatelům. Byl to skutečně přístup preventivní nedůvěry k ekonomicky aktivním lidem. Paní poslankyně Schillerová zde říkala, že já rád, cituji, disentní stanoviska ústavních soudců, já jí nezklamu ani tentokrát. Ale řeknu jenom pouze krátkou krátkou citaci. Tehdy to disentní stanovisko obsahovalo i pro mě velmi důležitou větu: že zavedení elektronické evidence tržeb bylo něco jako ponechání celé třídy po škole jenom proto, že v hodině vyrušoval jediný žák. Ale ono je to přesně, dámy a pánové, naopak. My nepotřebujeme stavět překážky podnikání a každého permanentně on-line kontrolovat. My potřebujeme překážky odstraňovat, potřebujeme motivovat lidi ve společnosti k tomu, aby se nebáli vstoupit na nelehkou půdu podnikání, aby se nebáli riskovat, aby se jim vyplatilo pracovat, investovat a inovovat bez kurately státu, každodenní kurately státu.