Děkuji. Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já jsem původně k tomuhle opravdu nechtěl vystupovat, ale dělal jsem si poznámky. Některé z nich jsem si potom modrou vlnovkou podtrhl. Mě to tedy zaujalo. K hygienickým vložkám pana kolegy se tedy vracet nebudu. Co mně trochu připomíná souboje s papírovými brčky, tak mi to připomíná ten film Pelíšky. Jestli máte s tím tu zkušenost, tak se vám to rozteče, ono se vám to rozloží často přímo před vámi, před obličejem.

Zaujaly mě tady některé paradoxy. Nevím, jestli to stihnu v jedné faktické, tak se přihlásím znovu. Vidím tady takový trochu paradox ze strany Evropské unie, byť vím, že tahleta norma byla přijata v roce 2018, jak bylo řečeno. My tady bojujeme na jedné straně proti plastům, právě proti těm brčkům a podobným věcem, a na straně druhé vlastně pokud jde o covid, tak to prostředí je zahlceno různými rouškami, tyčinkami, rukavicemi a samozřejmě logicky i těmi krabicemi a různými prostředky, které teď používáme na to, abychom si ty potraviny donesli někam jinam, protože je trend, abychom měli co nejmenší sociální kontakt, nemluvě o tom, že neočkovaní nemají vůbec šanci si do restaurací dojít, takže ti to takhle budou využívat.

Takže bych docela rád slyšel, a teď to mám napříč, tady to mám fakt, padni, komu padni, protože jsem tenhle rozpor slyšel od své ctěné kolegyně, tak jestli by mi na to daly nějakou odpověď, a je mi jedno, jestli to bude paní ministryně životního prostředí, nebo její předchůdkyně v pozici náměstkyně, jak se s tímhletím paradoxem popasovat, protože na ty lidi to působí úplně bláznivě.

A pak se vrátím ještě k něčemu, abych to neměl přerušované. Děkuju.