Včera jsem se v Prostějově zúčastnila pietního aktu k uctění památky obětí srpnové invaze v roce 1968. Před 56 lety vojska Varšavské smlouvy násilně ukončila období nadějí a svobody známé jako Pražské jaro. Byla to rána zasazená do srdce našeho národa, jejíž následky jsme pociťovali dlouhých 21 let.

Nesmíme zapomenout na odvahu a odhodlání těch, kteří se postavili na odpor - ať už to byli obyčejní lidé v ulicích, nebo ti, kteří odmítli kolaborovat s okupanty. I v těch nejtěžších chvílích jsme jako národ dokázali najít sílu k odporu a nikdy jsme nepřestali toužit po svobodě a demokracii.

Dnes žijeme ve svobodné zemi, ale musíme si připomínat, že svoboda není samozřejmost. Je naší povinností být ostražití vůči jakýmkoliv pokusům o omezování našich svobod a bránit hodnoty, za které naši předkové tak draze zaplatili. Čest památce všem obětem invaze a následné okupace.